pán | StčS | MSS |

pán, -a m., zř. hpán, v titulu též pan, poses. pánóv

I. s atributem podřízenosti

1. (koho/čeho, zř. nad čím) pán (koho/ čeho), muž v nadřízeném nevrchnostenském postavení (nad někým n. něčím), zvl. ve sféře soukromé; [čeledi, rodiny] hospodář; [učedníka] mistr; [zvířectva ap.] majitel: ustavil jej [Josefa faraón] pana domu svého ŽaltKlem 104,21 (hospodú ~Wittb, panem nad domem BiblPad) dominum správcem; pan povědě panoši svému EvSeit 144b (L 14,21: otec čeledinný ~Víd, otec čelední ~Ol, hospodář BiblDrážď) pater familias; proste u pana té žni EvVíd 45b (L 10,2: pana žennieho BiblDrážď); zřiece [vojáci] všici <svých> panow AlxH 492 velitelů, nadřízených; sluhy, poddáni buďte…panom EvOl 141a (1 P 2,18); hovějž [pomocníku]…svému panu MastMuz 105; vraťte jeho [kozla] panom jeho TobU 138a (Tob 2,21: těm, jichžto jest BiblOl, čí jest ~Praž); pan vinnice ComestC 321b; buď pan rodóv a bratróv svých BiblOl Gn 27,29 hlava; zapřěnie svého pana…hořkú slzú zbyl [Petr] ŠtítBojVyš 8b; páni…obecně s čeledí k stolu sedají ListářRožmb 2,362 (1444); panuow chléb PrávJihlA 133a (v. náchlebník); od…Jana z Hradce, pána a v ty časy manžela mého ArchČ 9,301 (1455) ║ buď té tento list dán, jenž jest mého srdce pán LyrVil 44 (v rýmu) vládkyně

2. (koho [poddaného], čeho [nemovitosti], zř. nad kým/čím, kde) pán, feudální vrchnost (světská i duchovní): kdež komorníky tepú u kterého pana dvora RožmbA 37; poddaní…mohú obcovati s svým panem ŠtítKlem 66a; často…tu lhotú, tu lesem pomóž pan člověku, aby ustavil…sedliště t. 88a; pani nad zbožím i nad kněžími k obraně HusPostH 93a; Mikuláš Zajíc z Hazmburka, pán na Budyni ArchČ 14,2 (1412); Čeněk z Lipé, pán Nového Města t. 9,372 (1417); aby pan světský oháněl duchovnieho, nose zaň pokušenie na meči ChelčPař 156a; villicus vladař, sedlský pan SlovKlem 90a (dorfherre DiefGlos 619); jednoho [z bratří] pan obmanil jest PrávSasE 24a herre; pánóm svrchním toho léna ArchČ 37,686 (1453); jich [Týneckých] milostivý pán DeskyMorBrn 33 (1490); mocný pán statku svého ArchČ 15,382 (1495); že se nám [klášteru poddaní]…věrně zachovávati mají…a jiných sobě pánuov nebrati t. 9,426 (1496); který [nový držitel gruntu] by list výhostní jměl od pána svého, pod kterýmž prve byl a seděl t. 18,141 (1499) ║ jim [kněžím z Fulneku] jsú dány [vsi] od dárných panow, jenž jsú ten klášter v Fulnece založili a nadali PrávOpav 2,28 (1433) dárců, donátorů p. pán opravný v. opravný 1; p. pán podací v. podací adj. 1

3. (koho/čeho, nad kým/čím, kde ap.) pán, vládce (s vrcholnou mocí politickou, vojenskou ap.), zvl. vladař, panovník; [nad vojskem] vojevůdce; „býti pánem“ koho/ čeho, kde ap. vládnout komu, čemu, kde ap.: oni [Filištínští] budú v Jerusalemě pany ŽaltPod 53b (v nadpise); neslyšěli sú [lidé] hlasu jich pana BiblDrážď Jr 9,10 (jich vládařě, točíž pana ~Ol, vládajícieho ~Pad) possidentis; náš [ďáblů] pan Luciper PasKlemA 245b; panu, pod nímž sú byli [bojovníci] ComestC 146a tribuno; nad nimižto [poddanými v knížectví] ty pan chceš býti PulkS 34 (panovati ~B) dominari; pan panuje ŠtítOpat 157b; panem nad vším královstvem jej [Josefa Bůh] ustavil ŠtítSvátA 104a; pan váš, ciesař váš GestaB 41a dominus; budeť [Alexander] pan všeho světa AlexPovb 242b; ne třie panoue jsú tři osoby, ale jeden pan jako jeden buoh HusVýklB 26b; nám [králi] jako svému dědičnému pánu ListářRožmb 1,57 (1423); mnohých panem a zprávcí jsa ChelčPost 158a; pravíce [nehodní kněží a páni], že jest [papež] otec nejsvětější a pan nejvyšší AktaBratr 1,177a; satrapa zemský pan, princeps SlovKlem 80b (lantherre DiefGlos 514) ║ oppcio žádanie, oppcionarius žádaný pan SlovKlem 69a (korherre DiefGlos 398) zvolený představitel (sr. volenec) — relig.: věři u boha…i v Jezukrista…pána našeho LyrDuch 60; zpoviedaji sě tobě, otče, pane nebeský i zemský EvZimn 6a (Mt 11,25: otče, hospodine ~Víd); pan nad pani všěch zástupóv BiblDrážď Is 10,16 (panovník pan ~Pad, panující pan ~Praž) dominator Dominus; pan andělský…má péči o nás HusZrcM 26b; zpievajme…vysokostolnému panu chvály na výsosti SekvOpav 82b; všemohúcí pan AlchAnt 3b fig. s abstr. přívlastkem: syn člověčí jest pan sobotný BiblDrážď Mt 12,8; ztratich pana zákonného HradMagd 39b; nadějí panem sě učiniti MajCarC 192b; jsú [muži] pani nad radú AlbnCtnostA 22b; JMt jest pán a hlava práva ArchČ 37,1675 (1465)

4. koho [ženy, zvl. šlechtičny] manžel: žeť se muoj [tj. paní Perchty] pán chystá…u Viedni býti ArchČ 11,253 (1450); pánu VMti [tj. Anny Rožmberské z Hlohova] těch listóv přiepisy posieláme t. 8,33 (1471); po…smrti pana Jana z Pernštejna, dobrej paměti pána mého Půh 6,133 (1481); s panem panie Jitky ArchKol (1498)

II. bez atributu podřízenosti

1. pán, osobně svobodný muž nadřazený ostatnímu obyvatelstvu svou politickou, popř. vojenskou mocí, urozeností a majetkem, zvl. šlechtic: šlechetný ščep bývá z pláni,…tak z chuzších bývají pany AlxV 246; jsem [Šárka] z Uoskořína dci toho pana DalC 13,21 des hern; přěd panem poniž hlavu svú BiblDrážď Sir 4,7 (věččiemu ~Pad, člověku mocnému ~Praž) magnato; heroes, točíš pany ejipščí ComestC 49b; z šlechtici a se pany s věčšími i s obcí PulkB 53; leč by sě pany větší o koho smluvili a kázali jieti menším DubA 18b; písař najvyšší nemá býti pan urozený, ale člověk obecný dobrý DubB 324b; kniežata, pani i měštěné HusDcerkaH 215a; mistr Jeronym…dobyv sobě listuov od panuow českých MladJerF 124a ab nobilibus; písař bude chýliti k mieru a pan k boji ProkArs 187b; prelátuov a pánuov obojieho královstvie…pečetmi utvrdili jsú [stavové smlouvu] ArchČ 10,281 (1480) ║ ješto jměl [Arnošt] divníkóv, templských panow v tom domu, uda jich proboštovi tomu BawArn 5450 der Tempelherren rytířů templářů; král nosí první [štít], duchovnie kniežata druhý, svěcká kniežata třetí, svobodní páni čtvrtý, prostřední svobodní pátý, služební pani šestý, svobodní obecní lidé sedmý PrávŠvábA 73b dienestman nejnižší šlechtici ve službách vyšších

2. páni pl. (čí [panovníka]) družina (feudální), seskupení pánů s funkcí poradního sboru a s účastí na vládě, později dvorská šlechta: jáz hi jiní hpaný…tobě [Dariovi Bessus] věrný býti musím AlxBM 235; Přěmysla pany…dary ctichu, knězem jeho učinichu DalC 7,3 heren; poradiv sě [kníže] s svými pany, s jinými také zemany HradProk 8b; ciesař…na paniech toho vztáza BawArn 1654; skrze novotné pany List KapPraž G 19,122b (1397; v. novotný 4); ty [úmluvy] sme se pány vážili [král] ListářRožmb 1,69 (1424); ta [Eliška Přemyslovna] radu českú měla a pany české v svém dvoře držala SebrKron 7a; s pány radami krále JMti ArchČ 10,447 (1491)

3. páni (zemščí) pl. zemský soud n. sněm (tvořený přítomnými účastníky z řad šlechty); zř. sg. účastník zemského soudu n. sněmu: král a pany zemští ŘádZemA 46a (v. optati 3); najvyšší komorník a pani neb kmetové o tej při…ptáti se mají MajCarA 54; Pany nalezli DubA 15a (v. obecně 6); dadúce řečníku neb zemskému panu kterak kolivěk veliké penieze HusVýklB 116a; nechati [rozhodnutí] do více pánuov Půh 3,127 (1436); ktožkolivěk nestáli k súdu…, dokudž páni seděli ArchČ 37,1 (1453; v. obdržaný 1); srozuměvše [kníže a páni] nálezu panuow moravských PrávOpav 2,95 (1477); nežalovav panu hajtmanu ani pánóm na mě Půh 6,80 (1480)

4. [veliký, urozený ap.] pán, velmož, příslušník vyšší šlechty, popř. vyšší církevní hodnostář: krále i mocné pany, všě vladyky i měščany, jakž sedláky i pastuchy, kněži, žáky i všě mnichy Vít 26a; šlechtici a pany povedú krále k oltáři ŘádKorA 55b; všickni velicí pany Olofernovi BiblOl Jdt 5,26 (velicí Olofernovi ~Pad, kniežata ~Praž) magnates; pitím…přesáhají [mniši] zemské pany HusSvatokup 155a; král Zigmund…poslal jest urozené pany, pana Václava z Dubé…, pana Jana z Chlumu…k mistrovi Husovi MladHusC 127a barones; všem pánóm, rytieřóm, panošiem, měščanóm ListářRožmb 1,37 (1421); když který knieže, Pan korúhevný neb rytieř znamenitý ochudne KorMan 16b; magnatus…veliký svobodný pan, nobilis SlovKlem 62a; páni, preláti, rytieřstvo ArchČ 5,369 (1473); všeci tak duchovní jako světští páni, rytieřstvo i města t. 9,410 (1488)

5. pán, člen městské rady, zvl. konšel; v pl. sbor spravující záležitosti král. města, pův. městská rada: dva staroměstská páni z rady, pan Lojsa apatekář a pan Duchek rimer…v naši radu vstúpili TeigeMíst 1,294 (1414); [smlouva] s múdrými a opatrnými pány i obcí slavného města Pražského ArchČ 6,398 (1421); jeden z pánuov z rady a jeden z obecních ArchKutn 243 (1435); páni byli zavřeli rathúz ŽídSpráv 363; list pánóv vratislavských pod jich pečetí ArchČ 37,1841 (1455); v. též obcě 7

6. pan; titul a uctivé oslovení muže, pův. mocensky nadřazeného, později též měšťana, příslušníka rodiny, světce ap.; relig. pán: vidíte li z Dubé pana Hynka DalC 93,37 her; prokní jemu [bohatci] řieká pane HradBohat 140a; [strážný k apoštolům]: pany, co mám učiniti BiblOl A 16,30; ó králi pane GuallCtnostK 138; nebude chtieti [kněz], by jemu řiekali kněže, ale pane kněže ŠtítKlem 126b; [včela k vrabci]: milý pane Čtver 65a (fig.) frater; milý pane ševče CestMil 15a; [odkaz] vdově po nebožci panu Zdeňkovi TeigeMíst 1,142 (1439); činíte li vy to [tj. řádně vychováváte své děti], mnedle Pane tatíku, neb ty, paní matko? RokPostA 177a; užívajž toho konfektu [tj. afrodisiacum] s dobrým vínem na noc…a bude ť pan tovaryš slúžiti LékChir 246b (eufem.); že se píše pánu dvakrát pánu, a zemanu jednú paanu VšehK 247a (sr. když sem se vdávala za urozeného pána, pana Václava z Lompnice ArchČ 9,302, 1455); pan pergmistr i s svými pány konšely t. 15,559 (1460); škody čině králi pánu JMti [tj. Vladislavovi Jagellonskému] t. 18,362 (1490); consules cum montanis (panow horníkóv gl.) SSL (LibCivCol 3, 104b, 1498) — relig.: pane Jezukriste LyrDuch 72; kterýž die mně pane, pane EvOl 286a (Mt 7,21: hospodine, hospodine EvSeit) Domine, Domine; pan hospodin ŠtítBarlB 5; hospodin, pan bóh všemohúcí JakBetl 49b; můj milý pane bože ChelčBoj 356a; paan Ježíš RokJanB 99b; pan spasitel KorMan 13a

7. relig. Pán, Bůh (Hospodin) n. Kristus: jáť sem vzal ode pana, čsož i dal sem vám EvOl 152b (1 C 11,23: ot hospodina BiblOl, od boha ~Lit); o pannách nemá [sv. Pavel] přikázanie od pana ŠtítStrah 8b; jakžto milostivý pan GlosSed 82a pius; Pan jest řekl ke mně BiblPad Is 36,10 (hospoda ~Ol); sanctum domini svatost panowa VýklKruml 22a (Ex 39,29: hospodinovu ~Ol, páně ~Pad); potom pak vyznamenal pan i jiných dva a sedmdesáte BiblPraž L 10,1 (hospodin EvVíd, pán Ježíš BiblPad) — s abstr. přívlastkem: pana nebeských ctnoscí ŘádKorA 54b; nikdy by pana slávy nebyli ukřižovali BiblLit 1 C 2,8 (hospodina chvály ~Ol)

Též jm. osob. (NekrPodl 412); sr. též jm. osob. Dobrypan (TomekMíst 2,186, 1426) a jm. míst. Pánov (CDB 3,355, 1240). – K významům v. Fiedlerová a kol., SaS 38,53n. – Sr. paní, panic

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


pán, hpán m. pán, člověk svobodný; šlechtic, příslušník nejvyššího šlechtického stavu: pán zemský přesnější označení příslušníka panského stavu; pán korúhevný příslušník panského stavu s vlastní korouhví; panovník, vládce, velitel, vůdce, správce, hlava někoho nebo něčeho; hospodář, mistr; majitel, vlastník; hlava rodiny, manžel; nábož. Bůh, Hospodin; titul pro osobu mužského pohlaví
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 29 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).