1. ozim, obili seté na podzim a přezimující ke sklizni v příštím roce: trpělivě hovějě [zemědělec], až přijme i jař i ozim BiblDrážď Ja 5,7 (jaré i ozimé ~Ol, ~Pad, ~Praž, pozdní MamKapR) serotinum; Ozym brumen, otep garba KlarGlosA 745 (De semine); pobral mi mé obilé jeř i ozim Půh 1,150 (1406); quadraginta strichones ordei grani hyemalis alias ozymy dicti List AMP 992,19b (1418); aby…Mařík kovář sěl sejí ozim a úrok svatojirský dal z té ozimi ArchČ 26,366 (1424); [osít] jarem i ozimem ArchČ 26,190 (1443); žieti…dva dni na ozimi a dva na jeři ProkArs 180b; tehdy jsem srpem oba dva klasy, ozim i jeř zažala Půh 4,296 (1460)

2. ♦ na ozim, k ozimi [o setí, orání] pro vypěstování ozimu; nabývá významu na podzim: si idem Georgius plus seminavit super hyemem vulgariter na ozym, quam semináře debuit List AMP 992,9b (1418); o setie dědin…, zvoraných a připravených k osetí na ozim ArchČ 28,258 (1429); orati mají k jeři a ozimi Půh 5,62 (1481); suma orné roboty 23 1/2 dne i čtvrt dne na jaro i na vozim ArchČ 17,408 (po 1494); na jaro mají jemu oseti kopu záhonóv jeři a na ozym kopu záhonuov semenem ArchKol (1500)