ovcový adj.; k ovcě
1. (ve funkci gen.) ovcí, zvl. ovčí: pasúce stáda owcoua BiblCard Gn 37,12 (~Ol, ~Lit); jedné noci uslyše [sv. Hilarion]…Owcowe měčenie, volové bukánie OtcD 135b (ovčie ~B) balatus pecorum; kvasiechu [Židé] v stříhaní owczowem ComestC 150a (ovcí ~K) ovium. – Srov. ovčí 1, 2
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
ovcový, ovčí adj. ovčí: ovcové mečenie
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.