ottiščěti, -ču, -čí pf. (ipf. ottískati); k tiščěti
1. koho vyrvat, tlakem uvolnit z nějakého sevření: se psy se za ním [za lvem pastýři] oddachu a…to dietě bez úraza odtiſſtiechu PasTisk F34a (var. v. ottěščiti 1). – Srov. ottisknúti 1
2. koho (ot čeho [jednání]) odvrátit, odradit: gdyž juž mní kto, by byl zíščě, všakž ho strach bude odtyſſchzie AlxBM 200 vezme mu odvahu. – Srov. ottisknúti 6