otrnúti | StčS |

otrnúti, -nu, -ne pf., dolož. též ottrnúti; k trnúti

1. [o osobě] (z čeho [ran]) otupět, znecitlivět, upadnout do mrákotného stavu nepociťování bolesti: Otrnuw [bitý] z těch ran, je sě boha chváliti a na dřěvním utrpení na ničemž poče proměny nemieti OtcA 92b (~C, ~E, ~F, odtrnvw ~B, ~D). – Srov. otrapa 1

2. neos. komu otrnout, ulevit se znecitlivěním bolestivého místa: proti bolesti zubóv [nadpis]. Vezmi peltram a rozží a jazykem nalož okolo zubuov…a to tak dlúho drž, až ť otrne LékMuz 101b. – Srov. ztrnúti [o zubech]

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).