otpřisáhati sě, -aju, -á ipf. (pf. otpřisieci sě), ojed. otpřisáhati
1. (čeho [věřeného]) přísahou se zříkat: ktož sě odpṙiſaha, ten neb viery pravé sě odpoviedá, již jest držel, aneb kacierstvie HusKorO 147a; abiuro odprziſaham SlovVeleš 86a; tenť jest odběhl od krve Páně, musí se jí odprżiſahati ve mšále BechNeub 56b; věrní odpřísahati se pravdy boží musili BřezKron 382 ad…abiurationem impelli; abiuro otprzyſaham se Slov Muz VII D 17,34b
2. jur. (komu že…) vyvracet obžalobu (někoho) přísahou (že…); neaktuálně odpřisáhnout: póvod přisež napřed svú škodu. Tehda otpoviedač otprzyſaha sě také RožmbB 31a (odprzyſieha sě ~A); právo sirotčie, aby mu [žalobci] sě otprzyſahal, že nekázal vzieti RožmbB 34a (se odpřisáhl ~C, aby sě odpřisáhl ~A)