otlávati, -aju, -á ipf. (pf. otláti)
na lání odpovídat láním, oplácet spílání: kterémuž [Kristovi] když jsú láli, neodlawal jest RokPostB 530 (neodlál ~K); nalaje liť kto, aby zase neodlawal RokPostB 543 (neodlál ~K) — jur.: Babka Dúpovcovi o svuoj dluh spravedlivě jest lál, než Dúpovec zase nespravedlivě jest odlával Babkovi Půh 5,257 (1494). – Srov. otláti sě
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
otlávati, -aju, -áš ned. odpovídat na lání láním; — otlávati sě odplácet láním
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
otlávati nedok. = na lání láním odpovídati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.