otdojiti, -ju, -jí pf.; k dojiti
1. koho [dítě] odkojit, kojením vyživit až do doby odstavení: pak porodi syna ta hospodářova dci i otdogy OtcA 79a (~C, odchovala ~E) ablactavit; v. též otdojený
2. znovu podojit (podle lat.): remulgere oddogiti SlovOstřS 146; remulgere oddogiti SlovKlem 22a
Ad 1: za lat. ablactare stč. též ostaviti. – Ad 2: srov. remulgere wider-, andermelcken DiefGlos 492
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
otdojiti, -ju, -jíš dok. odkojit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
otdojiti, od- oddojiti dok. = odkojiti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.