1. (ot čeho, ot koho čím) oddělený, odloučený: plece otdielene vzal sem BiblCard Lv 7,34 (var. v. otdělenie 1) armum separationis; změřil jest [Hospodin] dlúž domovú sto loket a to dielo otdielene a stěna jeho vzdéli sto loket BiblOl Ez 41,13 (stavenie, ješto bieše odkodlúčeno ~Lit, kteréž bieše otlúčeno ~Pad, ~Praž) quod separatum erat aedificium odděleně postavené; větev oddielena od kořene Čtver 68a seiunctus (v obraze); bieše bliz od té vlasti ostrov oddieleny vodami TrojK 150a (otdielný ~A); vždycky s ním [Bohem Otcem Kristus] jest a nikda nenie od něho otdieleny RokJanB 302b; nebožčík…pan Vilém měl jest tři dvory v Kořeni a lesy oddělené, jakož meze káží ArchČ 37,1031 (1456) ohraničené; ║ sám jediný Kristus jest biskup svatý, nepoškvrněný a od hřiechuov oddieleny KorMan 160b hříchů prostý; drva listnatá aneb oddielena drva PrávSasE 104a gearbeit holcz pokácené stromy

2. (k čemu) ustanovený, určený: Pavel, sluha Jezukristóv, povolaný apoštol otdieleny ke Čtení božiemu BiblLit R 1,1 (~Praž, odlúčený ve Čtenie božie ~Drážď, odkodlúčený ~Pad, přilúčený EvOl) segregatus in Evangelium; moc světská má místo v křesťanstvu s úřadem svým, Kristem a jeho apoštoly počteným (-ny rkp) i oddieleny (m. -nym) ChelčLid 90a

3. jur. oddělený z nedílu, majetkoprávně osamostatněný: emancipatus oddieleny SlovVeleš 95b; by pak dielného jměl [otec syna] aneb…od něho dielu nebral a oddieleny nebyl TovačB 44a; ten [vnuk] neslóve oddieleny, ktož jest ještě náchlebník PrávJihlA 87a; o rozdielu dědictvie dětí oddielenych PrávJihlA 97b (v nadpise); jestli ne jest oddieleny [syn] Žilin 134b gesundert

4. (ot koho [lidu]) vydělený, vyvržený, vyloučený z nějakého společenství: ktož by kolivěk nepřišel…podlé súdu přísedících starších, pobrán bude statek jeho a sám za otdieleneho aby byl súzen ot mnozstvie z vězenie BiblPad 2 Esd 9,4 (aby byl vypověděn z mnozstvie lida ~Card, ~Ol, ~Lit, aby vyvržen byl z počtu ~Praž) ut…alienus iudicaretur a multitudine; jestliže proklatí neb oddėleni sou [kněží] a svatí nejsú AktaBratr 1,97a vyobcovaní; ║ anathema…separatum, id est Domino deputatum quantum ad thezaurum prokleté vel…oddielene VýklKruml 37b (Jos 6,17: buď toto město prokleté BiblCard a ost.) zavržené, prokleté

5. [o osobách] ot čeho [církve, víry ap.] oddělený, odtržený, odpadlý: ktož by tak nesmyslil anebo proti tomuto mluvil, že jest kacieř, a tak odḋeleny od viery ChelčSíť 54b; mluvě [sv. Jan] o knězích toho lidu oddėleného od jednoty církve svaté AktaBratr 1,226b; tak [tj. studnice bez vody] nazývá svatý Petr všecky oddėlené od církve AktaBratr 1,225a; ║ ani dnes takového Kristova ustanovenie a prvotní cierkve…nemohú nynější zavrci, ani by kacieřské aneb od cierkve oddielene mělo hodně slúti RokPřij 293b s církví se rozcházející; jakožto dvě straně i podnes proti sobě nepřestávají. A třetie byla oddėlena, ta slula táborská AktaBratr 1,94b stála zvlášť; z té různice [kněží pražských a táborských]…lid sobě v zákoně božím dobře povolný byl škodně oddělený BřezKron 407 fuit…bipartitus rozdělený na dvě strany

6. ot čeho čím odlišný, lišící se: řemeslo lékařské…jest všemi obyčeji, i mluvením, i psaním, oddělené od jiných Apat 250a. – Srov. otděliti 9