otřéci | StčS |

otřéci, oteřku, oterče pf. (ipf. otřiekati), part. prét. akt. otřekl/oteřkl, part. prét. pas. oterčen/oteřčen/otřečen; k řéci

1. koho [podřízeného] koho odřeknout, svým výrokem (rozhodnutím) odejmout někoho někomu: to li sú nám oznamovali [zřeknutí se ďábla kněží] a pravili,…komu sme slíbeni a koho odrzeczeni BechMuz 111b. – Srov. otřéci sě 1

2. jur. koho čeho, ot čeho [majetku, práva] čím nějakým výrokem zbavit něčeho, připravit o něco: purgmistr a konšelé…túž Anežku všech práv…ortelem svým odřekli sú a odřiekají TeigeMíst 1,419 (1455); odeřkli sú [rychtář a rada] súdem svým…Šimkovskú od těch dvú kop ArchČ 26,48 (1480); že jest jich [15 kop ručitel] odeřčen túž smluvú ArchČ 7,528 (1480); ║ túž výpovědí odřekli jsú [starší mlynáři přísežní] a odřiekají Janka Kachavu, dolejšieho mlynáře…, aby nic neměl činiti s jezem předepsaným ArchČ 26,431 (1469) zakázali…Jankovi

3. jur. co [žádoucího] (komu/čemu) nějakým právním postupem odejmout: moc a právo jim [listinám] těma dvěma radoma i námi nenie odeřčena ani odjata ArchČ 4,385 (1430); bude li pak tomu ta činže s právem odrzeczena, ktož ji kúpil jest PrávSasA 79a enczucket (var.: entsagit); ta zbožie…, kteráž také k komoře královské příslušela by a zastavena nebyla, ale jiným obyčejem odřečena kterakkolivěk ArchČ 4,490 (1478)

4. jur. co [nárok, žalobu] (čím [výrokem]) odmítnout, prohlásit za nenáležité n. neopodstatněné, neuznat; [o úředním činiteli] zamítnout: právo zemské to [nárok] konečně Heinclovéj nálezem zemským odrzekli PrávOpav 1,37 (1440); Tvorkovského Mikulášě póhon na Hanuška z Dečného oderczen proto, že…on svého práva nehleděl PrávOpav 1,34 (1443) byl prohlášen za neplatný, zrušen; že páni takové škody i úroky odřekli, ktož statkuov svých drželi, též pan Mládenec těchto škod a úrokuov povinen platiti není Půh 5,145 (1486)

Ad 1: k předhist. významu ‚výrokem vyjmout (vyloučit) z nějakého společenství‘ srov. otřěčený, strus. gosudarъ ego otrъčet ‚vyžene‘ (SreznMat s. v.) a stsl. otrokъ. – Stč. otřéci též za lat. abdicare (SlovOstřS 122) a abrenuntiare (SlovKlem 6a)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 11 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).