osěžený adj., dolož. jen osažený; k osieci, -sahu
1. čím [prostorovým] obsáhnutý, pojatý: zdaliť nenie divná věc, že bóh…neosažený nebem oſażeny panny Marie břichem HusPostH 12b (~B, ~D, ~K, ~M); ║ circumscriptum ozaſene SlovOstřS 69 omezené, ohraničené (n. popsané ?)
2. v čem, čím, kde [v něčem zapsaném] obsažený, uvedený v něčem: pohanóm zajisté v těchto knihách oſſażenim příščí súd ukazuje [Bůh] ProlBiblK 21b (1 ad So: ~L, BiblPad, comprehensis osažným MamKapR); písma, jenž sú těmito knihami oſażena ProlBiblK 23a (1 ad Mal: ~L, BiblPad, comprehensa oſazena MamKapR); kteréžto kusy svrchupsané tú úmluvú osazené (m. osažené) jim [Kutnohorským] zdržeti…slibujem ArchČ 1,200 (1421); v kterémžto listu osazena (m. osažena) jest dobrá vůle DeskyMorBrn 63 (1493). – Srov. osěžný
3. čím [rozumem] obsáhnutelný, postižitelný, pochopitelný: že nenie [Bůh] rozumem oſſażeny, že on všechny věci osáhá a osáhl jest, a jeho nižádná HusDcerkaH 213b (~D, obsažený ~B)