osypati, -ṕu, -ṕe pf. (ipf. osýpati); k sypati
1. co čím [sypkým] osypat, obsypat (srov. „osúti“ 1): vstav jej [hrnec] do pécky… a oſſyp uhlím okolo kovářským AlchAnt 106a
2. koho obstoupit, obklopit někoho, shluknout se kolem někoho: oſypaty sě tu káza [Alexander v Korintu],… a když jeho oſſypachu, všickni okolo něho stáchu AlxV 324 a 326
3. koho/co čím [ulpívajícím] osypat, pokrýt: lučiště své vytáhl [Bůh] a připravil je a v něm učinil súdy smrtedlné, šípy své horúcími oſipal BiblOl Ps 7,14 (~LitTřeb, horúcie očinil ŽaltWittb, horúciemi dočinil ~Pod, horúcím přičinil ~Klem, pod. ~Kap, hořícím jest učinil BiblPad, pod. ~Praž, hořícím zdělal ~Lit) ardentibus effecit obložil hořícími věcmi; oſypte mě planými jablky BiblLit Ct 2,5 (VýklŠal 42b, var. v. osúti 4) stipate
Srov. osúti