osvetnúti, -nu, -ne pf., též osvětnúti; k svetnúti
neos. rozednit se, rozbřesknout se: přišel bieše třetí den a ráno oſwyetlo bylo BiblMuzSZ Ex 19,16 (var. v. osvětleti) mane inclaruerat; pojide v noci k jednomu městu, a když oſwete, uzřěv… OtcB 8b (oſwiete ~C, oſwetne ~E) ubi dies facta est; prvé nežliť oſwetne TobU 144b (Tob 8,14 antequam illucescat dies: než by sě den osvietil BiblPad, nežli den bude ~Praž, přede dnem ~Card, ~Ol, ~Lit); prvé nežli oíwetlo by TobU 144b (Tob 8,20 priusquam elucesceret: prvé než by usvetlo BiblPad, dřieve nežli by byl den ~Praž, před svítaním ~Card, ~Ol, ~Lit); prese všicku noc plakala [Maria], a když bylo oſwetlo, ihned z domu šla KristD 74b; udeřme na Filistimské v noci a pobíme jich, dokavadž neoſwietne ráno BiblPraž 1 Rg 14,36 (ažť ráno i usvetne ~Card, ~Ol, ~Lit, až by sě i osvietilo jitro ~Pad) usquedum illucescat mane; ║ jáz [Maria] v Jerichu róžě vzkvetla, ze všie tichosti oſwetla Pís Perwolf, Otčet 2 zazářila (n. adj.?); jakož slyší se, že tam [v nebi] oſwieťne i omrkne [Pravda], a nám všudy zavříno TovHád 54b má přístup (pobývá) ve dne v noci (srov. omrknúti 1)
V kontextu se slovem ráno není vyloučeno pojetí osobní (ráno = subjekt), srov. osvětleti