1. [o duté míře] vrchovatý, vrchovatě nasypaný, naplněný tak, že se až obsah přesýpá: mieru dobrú a plnú a střěsenú a oſutu dadie EvKlem 46b (L 6,38: superfluentem… přěsutú vel vrchovatú vel oſutu VýklKruml, var. v. navrchovaný) coagitatam et supereffluentem; pán buoh dá dobrú odměru, dada mieru střěsenú, natlačenú, vrchovatú, oſutu ŠtítMuz 100a; slóve [věčná odplata] miera… oſtutá neb vrchovatá, neb zevnitř na všechny strany bude radost nesmierná HusPostH 126a; radost [v nebi]…, toť jest ta miera…, oſutá bude, když budeš jasně v božstvie boha velebného hleděti RokJanB 312a (v obraze); míra oſuta navrátí se tobě tisíckrát více RokPostB 351

2. kým obklopený, obstoupený: septus coreis virginum ossut tancovými pannami HusBetl 1,68

3. čím [hromadným hmotným] obsypaný, pokrytý: penězi a groši sem tak, jako ryba koupavá lupinami, oſuta BechNeub 215b; břicho tvé jako stoh pšenice woſuty kvietím BiblPraž Ct 7,2 (var. v. obložený 1) vallatus; stipatus…, id est vallatus, fulcitus, circumdatus obložený, woſuty, obalený, obklíčený VodňLact V3b; holúbecské zboží kromě hradu, což kamenem hora osutá…, ve dcky vložili…jsme DeskyMorBrn 12 (1480); ║ ješto [tělesná láska] je obak mnohými oſuta hořkostmi ŠtítMuz 2a zahrnuta, prostoupena (srov. osúti 5)

4. (čím [vyrážkou]) osypaný (něčím), mající kůži pokrytou nějakými chorobnými útvary; bez určení mající vyrážku: aby nebylo [obětní zvíře]… ani oſute, ani prašivé ComestC 82a papulas habens; ano usta woſuta, hnisu na nich plno RokPostK 339a; tváři červenými neštovicemi oſute mají jakožto trudovaté LékChir 307b; daj se toho napíjeti častokrát člověku oſutemu, buď oſut kdež koli LékJádroD 62