1. [o sečné zbrani, plochém nástroji ap.] ostrý, břitký, mající hranu vybroušenou do podélného ostří k snadnějšímu pronikání do hmoty při sekání n. řezání: mečové oſtrzy ŽaltWittb 149,6 (~GlosMuz, var. v. obostřený 1) gladii ancipites; břitva oſtra ŽaltWittb 51,4 (tak a pod. i ost.) novacula acuta; jazyk jich meč oſtry ŽaltWittb 56,5 (tak i ost.) gladius acutus; hna naň s uoſtru bradaticí AlxV 1700; oſtre pily LegJiřB 227; mečem …nayoſtrzieyſſim TristB 25b; pakli by kto nuož, nosatec neb sekyrku s obú stranú ostrú… vylučil CJM 4/1,167 (po 1378); najposlednějšie věci jejie [nevěstky]… ostré jakožto meč na obě straně oſtry BiblLit Pr 5,4 (s obú stranú ostřený ~Ol, oſtry vel…brúšený MamKapR) acuta quasi gladius biceps; kosa s obú stranú oſtra AlbRájA 52b romphaea bis acuta; mělo [zvíře] dva rohy dlúhá na dva lokty, oſtra jako břitva BruncBaw 8a; jeho [dítěte] kčice bieše oſtra jako meč AlexPovB 236b; rumphea sedací meč na obě strany oſtry SlovOstřS 108; ta plán…má dobrým a oſtrim řezákem… zřezána býti ŠtěpMuz 14; obloupiti [jablka] nožem oſtrým Apat 19b cum cultello acutae acutiei; ║ od počátku světa ti mečové [tj. duchovní a světský] sobě oſtṙij a protivní byli jsou TovHád 79a na sebe nabroušeni; bulát jest vocel čistá… a jest tvrdá, k tomu velmi woſtra, že jí železo rubají CestKabK 31a průrazná, průbojná

2. [o bodné zbrani, ostnu ap.] ostrý, mající hrot uzpůsobený k snadnému pronikání do hmoty při bodnutí; [o trní ap.] ostnatý, bodavý: šípové tvoji oſtrzi…v sirdcě nepřátel králových ŽaltWittb 44,6 (~Pod, BiblDrážď, pod. i ost.) acutae; kdy vzedme [mráz], bude oſtr jako oset BiblDrážď Sir 43,21 (~Ol, ~Lit) fiet tamquam cacumina tribuli; já vy budu bíti metlami oſtrymi BiblCard 3 Rg 12,11 (~Ol, ~Lit, biči s olovníky ~Pad, cepy ~Praž) scorpionibus; jejé [královniny] prsi pronznuchu od kostí oſtrymy kostny LegKat 3018; obrátiv [meč] oſtrym koncem k sobě OtcB 144b acumine; zvieřata rozličně ohradil [Bůh]…, některá oſtrimi nehty MatHom 89; jsú [křídla divokých včel] oſtra jako jehly ŠtítBrigF 86a (přěostrá ~C, ~O) acutissimae sunt quasi acus; jakož trnie, oſtre hložie, takež bode v světě zbožie FlašRadaA 1779; pobodeno jsa [ucho] oſtrym ostnem závisti Čtver 51b acuto; ostrým kopím honiti Půh 2,46 (1406); ujmi tu žabku kléšťkami oſtrymi LékSalM 268 ferreum acutum; ║ při Kristovu umučení dvanáctera věc se znamenává: …sedmé oſtre korunování HusSvátB 160b trnovou korunou; zpuosoba otoku oſtra neb homolitá LékSalM 338 acuta vel eminens špičatá; vizme, po jaké cestě ta cesta [tj. Kristus] šla, po železné woſtre RokLukA 224a zraňující svým ostřím ♦ ostrá ryba ryba s ostrými ploutvemi (?): ryba oſtra… otvierá skříňky [tj. škeble], aby sě pohřízily LékFrantB 294a

3. [o kamení, zemi, cestě ap.] mající ostré výčnělky, zvl. zraňující n. překážející ostrostmi svého povrchu; [o kameni] ostrohranný; [o terénu, cestě] hrbolatý, těžce schůdný pro kamenitost, skalnatost ap.: ciesař kázal…jeho [mučedníka] rány oſtrym kamením strúhati PasMuzA 134 duris lapidibus; jehož [mouřenínova] tvář podlúhovatá, oſtraa, brada dlúhá PasMuzA 459 facie acuta (fig.) ostrých rysů; k ňemu [sv. Antonínovi] nemožiecnu… pro křemenatú a oſtru horu i cěstu OtcB 207a. propter asperitatem itineris; Ezechiele po oſtrey zemi vláčichu ComestC 321b per aspera; sebú piesek oſtry hňeteš [mravenče] BawEzop 1738; budú… oſtree [cesty] cěstami rovnými Pror Is 40,4 (BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž, oſtre vel hrudnaté VýklKruml) aspera; bojiece sě, abychme neupadli v oſtra miesta BiblOl A 27,29 (~Pad, na oſtra MamKapR, na mělké miesto BiblPraž) in aspera loca na úskalí; přetvrdý a oſtry diamant TkadlB 9a (ostrorohý ~A) steter, herter; do údolé oſtreho a kamenitého BiblPad Dt 21,4 (~Praž, v duol příkrý ~Card, ~Ol, ~Lit) ad vallem asperam atque saxosam; tak stojí [Kristus] mezi tiem lidem najhorším… jakožto kámen woſtry nohám bosým ChelčKap 228a; salebra paseka aut oſtra cesta, inequalis via, lapidosa SlovKlem 80a; ║ země nebyla zdělána, lesy a trním oſtra SilvKron 7a (zarostlá ~Konáč) nemoribus ac sentibus asperam těžce schůdná ♦ ostrá uzda udidlo opatřené železnými zuby: lupatum oſtrza uzda, udidlo SlovOstřS 91; lupatum oſtra uzda, frenum asperum SlovKlem 61b ♦ Ostrá Hora jm. míst.: Mika z Oſtre Hory PoprRožmb 37b (1423) ♦ Ostrý Kluk jm. míst.: vsi… Ostrý Kluk, Nelepie ArchČ 2,450 (1454) ♦ Ostré skály jm. pomíst: les, ježto slove Ostré skály ArchČ 5,530 (1483) ♦ Ostrý vrch jm. pomíst: ježto [lesy] slovú Klečetští, Ostrý vrch s druhé strany Oltáříka ArchČ 5,530 (1483)

4. [o organickém materiálu] drsný, hrubý, nikoli jemný; [o tkáni] zdrsnělý, okoralý: žíni také oſtruu z koňských sristí seskanú na nahém životě…nosieše [sv. Hedvika] PasMuzA 23; vestio dura obléci sě v oſtre [roucho], totišto v žíni Poenit 119b; kčice jeho [dítěte] oſtra jako lvova zdáše se AlexPovA 9b; burák má listie málo oſtre LékVodň 261a; jest li jemu [nemocnému] jazyk oſtr a shořel LékFrantA 29a; zubové rúškú oſtru otieráni [buďte] LékRhaz 77; jest oſtre tělo aneb kóže malomocného RokLukA 347a; hirtus oſtry SlovKlem 52a; ║ ti chlebové byli oſtrzí, ječní RokJanB 79a hrubozrnní ♦ ostrý lišěj chrásty, kožní onemocnění projevující se tvořením malých neštoviček, impetigo: impetigo oſtry… lišej, sicca scabies SlovKlem 55b

5. [o stavu, údělu, úkolu ap.] obtížný, nesnadný, těžký; [o údělu] tvrdý: prvá strana…, točíž historia, jest rovna a snadna, druhá [tj. alegorie] jest oſtrzeyſſie, točíž nesnadnějšie ComestS 2a acutior; oſtro j počieti a počnúc strach veliké práce ŠtítSvátA 126b; pótka bude oſtrzieyſſie a nesnazšie BřezSnářM 60b acutior; et secundet i postíhaj asperos casus oſtre pády, t. zlé příhody HymnUKA 129a vážné nepříjemnosti; nic nenie tak ostré ani tak škodlivé, jakožto muž duchovní [tj. zištný kněz] ArchČ 3,215 (1420) zlé; aby nebyl svět měřen… k jeho [Ježíšovu] kříži oſtremu ChelčPost 158b (fig.); lidem bývá to těžko a oſtro na smrt pamatovati RokJanB 79a; Kristóv život oſtry, laskavý, pokorný, tichý, chudý, čistý KrčínHrad 7a

6. [o člověku, jeho jednání] příkrý, tvrdý, drsný, strohý; [o nadřízeném, jeho působení, pohledu ap.] přísný: on [Bůh] vyprostil mě…ot slova oſtreho ŽaltWittb 90,3 (~Klem, ~Pod, ~Kap, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, přísného ~Praž) a verbo aspero; na svém tróně proti nepřátelóm ižádný ho [Davida] nebyl oſtrzieiſſi ComestC 164b acutior; oſtrzieyſſy neb krutější buď v súdu nežli v řěči SenCtnost 298a severior; aby ne tak byl oſtr [odpůrce] a dal sě přěmoci ŠtítBarlB 178 tvrdošíjný; musí býti pomsta zjevná, těžká a oſtra JakZjev 66b; nezdajť sě tobě oſtro nad dietětem a nad děvkú tvú BiblPad Gn 21,12 (velmi protivno ~Card, ~Ol, těžko ~Praž) asperum; durus… tvrdý vel oſtry VýklKruml 235a (Mt 25,24; tvrdý [člověk] BiblDrážď, ~Ol, ~Pad, ~Praž, ukrutný a tvrdý ~Lit); oſtre a múdré moci potřebují [pohané a odpadlí křesťané] ChelčSíť 137b; ani tresktáním dobrotivým, ani oſtrym ChelčPost 103b; řeč božie…jest mocná a…woſtrá, vostřejšie než meč RokJanB 315b; napraviti tak právě tu cestu, srdce lidská woſtra, neohbitá RokLukA 85b zatvrzelá; propter quod semper est [dilatio] aspera oſtra et querulosa, nisi ipsam levitat adulacione et applausu lísaním Rok Muz II D la,55a nevlídná; ukaž se časem jasné a někdy oſtree tváři NaučRod 85; ║ kde tvých mečóv oſtre seči Spor 87a kruté; když diábel vie o kom, že jest jemu oſtr, pochlebník… diáblu ho obměkčí HusVýklB 103b vůči němu pevný; hyrtus…Oſtrzy, prchlivý SlovOstřS 82b prchlý

7. [o živlu] prudký, silný: Enadda studnice oſtra nebo oka zostřenie nebo studnice dostatná VýklHebrL 198a (~K) fons acutus; vietr oſtry TkadlA 28b; povětřie z dolu woſtre a neustavičné ŠtěpMuz 40 drsné; tak woſtry a prudký [blesk], jako by se povětřie prorazilo divně RokLukA 95b

8. [o onemocnění, bolesti] prudký, akutní, intenzívně se projevující, zvl. pronikavě bolestivý; [o bolesti] pronikavý, řezavý: acuta oſtra zimnice SlovOstřS 58; má li který člověk silnú aneb oſtru zimnici LékKřišť 25a; bývá [otok] velmi oſtry z příčiny horké LékRhaz 191; u velmi oſtrych nemocech LékSalM 271; bolest oſtra a přielišná LékSalM 338 dolor acutus; všecky nemoci jeho budú oſtre: zimnice a hryzenie v žaludku Hvězd 41b ♦ ostrá hlíza med. uhlák, ohnivý nežit n. sněť slezinná, antrax: antrax vero est appostema acutissimum, de quo homo cito moritur, et vulgariter dicitur oſtra hlíza Rostl UK X E 14,34a, pod. KapPraž M 8,68a

9. [o tekutinách, výparech ap.] ostrý, pronikavě působící na chuť n. na čich, dráždivý; [o vínu] kyselý: bieše ta voda velmi hořká jakožto hořec a oſtra AlexPovB 265b; kto má kašel, ten víno sladké s cukrem pij… a varuj sě oſtreho vína i octa LékMuz 135a; stává se [svrab] z oſtrych nebo kyselých parností, kteréžto bodenie a leptánie… činie LékRhaz 53; chovačka at se zdrží od slaného masa… a oſtrych věcí, totiž od česenku, cibule, horčice LékSalM 215 acutis; pakli při tracení číti budeš smrad oſtry neb hořký LékŽen 95a; ║ jest [kopřiva] oſtra, t. žhavá LékVodň 270b pálivá; stáváť se [otok] z hmoty oſtre žlučné krve přižžené LékSalM 303 leptavé (?) ♦ ostré lékařstvie, ostrý lék med. silný lék s pronikavým účinkem: že jest člověk oſtre lékařstvie přijímal LékFrantA 30a (~FrantC, ~Muz 13a); mají [nemocní]… mazáni býti [proti dušnosti] oſtrymi léky LékRhaz 174

10. [o zraku] ostrý, pronikavý: jedno oſtrym a pilným hleděním móže jě [štěnice] opatřiti ComestC 59a; jest [orlice] oſtreho zraku GestaB 113b acuti visus; sú doktorové světí… zraku oſtreho v Písmě svatém VýklŠal 128a (fig.); ktož má oči oſtreho vzezřenie Hvězd 64b; hovada oči mají a mnohá oſtrzeyſié než člověk RokJanB 153a

11. [o člověku, jeho duševních schopnostech] bystrý, hluboce chápající, vyznačující se pronikavým úsudkem, jasnozřivý: svatý biskup Augustin… v hádaní svatého Písma oſtry PasMuzA 467 clarus; v niejž [poustevně] také tupí smyslové k voſtrym rozomóm duchovním přichodie OtcB 101b ad subtilitatem sui acuminis; budu nalezen oſtry v súdě BiblOl Sap 8,11 (~Lit, pod. ~Pad, vtipný ~Praž) acutus; neproběhlého oſtra učiní [žalost] OrlojA 61b exercitatiorem reddit; byl by [hříšník]… Oſtrzyeyſſy nežli David HusZrcM 29a (ostražitější ~K) Davide cautior (var.: David providentior) ostražitější; ten jest byl vtipu oſtreho BurleyMudrC 214a acuti ingenii; vivax oſtreho dómysla SlovOstřS 120; lidé horliví, oſtrzi a dovtipní Hvězd 20b; ktož sú… rozumu oſtṙegſſieho, ti se více naučie AktaBratr 1,184b

12. Ostrá, -é f. jm. míst.: erga Thomam de Ostrá TomekMíst D,227 (1400)

13. Ostrý, -ého m. jm. pomíst. a míst: agri sub monte Ostri SSL (LibCivMan 15a; 1410); Vaněk… seděním na Ostrém ArchČ 26,25 (1436)