1. [o osobách] koho, co obstoupit, obklopit někoho n. něco, shluknout se okolo někoho n. něčeho: Oſtupychu jej [Ježíše] Židové EvVíd 17b (J 10,24: var. v. obkľúčiti 3) circumdederunt; oſtupily sú jeho [Petra] všěcky vdovy plačíce BiblOl A 9,39 (var. v. obstúpiti 1) circumsteterunt; circumdate oſtupte MamKapR 88a (Ps 47,13: obstupte Sión BiblPad, obkličte ŽaltWittb, ~Klem, ~Pod, ~Kap, BiblDrážď, ~Ol, ohraďte ~Praž); ložce Šalomúnovo šedesát silných oſtupili sú BiblPraž Ct 3,7 (var. v. obstúpiti 1) ambiunt

2. [o nepříteli] koho, co obklíčit, sevřít obklíčením; [v obraze] hrozivě obklopit: nepřietelé všidy oſtupy AlxV 470; oſtupichu [obyvatelé města] duom starcóv BiblCard Jdc 19,22 (~Ol, ~Lit, obklíčivše ~Pad, pod. ~Praž) circumdantes; opět jej [mnicha] tělesné žádosti jako valní nepřietelé oſtupichu OtcB 8a circumvallant; Alexander hned svým vojskem oſtupiw město AlexPovB 250b circumiens civitatem; ďáblové mě ostupili RozmlSmrt 1262; ║ pln jest lží a diábelskými chytroštěmi oſtupen [Šimon kouzelník] tak velmi, že praví sě bohem VeronS 121b circumdatus prostoupen, proniknut

3. [o světle] koho obklopit někoho, rozprostřít se kolem někoho: taká jho [Jana] světlost ozztupi LegApŠ 31; ║ vše držíš [Bože], vše plníš, vše s oſtupil Aug Strahov DG V 3,224a omnia circumplecteris obsáhl, pojal do sebe

4. [o strachu] koho zmocnit se někoho, zachvátit někoho: strach oſtupil jej [Petra] veliký i všechny, jenž s ním biechu na lovu rybném EvSeit 145a (L 5,9: var. v. objíti 4) circumdederat