osladčiti, -ču, -čí pf. (ipf. osladčovati, sladčiti); k sladký
1. co [poživatelného] osladit, učinit sladkým: taková učenie [bludná] sou sladšie, nebo skrz satanáše sou oſladċena JakZjev 171b (v obraze); ║ před obličejem očí tvých oſladcżi [zlý člověk] usta svá BiblPad Sir 27,26 (osladíť ~Praž, potupí ~Ol, ~Lit) condulcabit (v obraze) naplní lichotkami
2. co [hořkou vodu ap.] učinit sladkým, tj. pitným, poživatelným: tu [na poušti] sú trpké studnice jim ku pití oſladċeny BiblLit Jdt 5,15 (~Pad, ~Praž, oslazeny ~Ol) obdulcati sunt; však ot dřěva oſladċena jest voda hořká BiblPad Sir 38,5 (jest…osladla ~Drážď, ~Ol, ~Lit, sladká učiněna jest ~Praž) indulcata est
3. co [život] zpříjemnit, naplnit libostí: život sobě dostatečný dělníkóv osladċen bude a v něm nalezneš poklad BiblPad Sir 40,18 (oslazen bude ~Praž, osladne ~Lit, sám sě v sobě kochá ~Ol) condulcabitur
4. co [duši, srdce] oblažit, potěšit: dobrými radami bývá duše oſladċena BiblLit Pr 27,9 (~Pad, sě sladčie ~Drážď, sladčí ~Ol, těší se ~Praž) dulcoratur; Jezukriste, poněvadž jsi ty ten chléb andělský, jenž v sobě máš… sladkost všeho kochánie, rač nám oſladczyty našě srdcě ModlMil 34a (~Petr). – Srov. oblažiti, obvlažiti 3
Srov. osladiti