oslabnúti, -nu, -ne pf. (ipf. slábnúti); k slabý
1. [o rukou – ve strachu] oslábnout, zeslábnout, ochabnout, poklesnout (slabostí): budú…všickni strašliví…, všeliké ruky oſlabnu BiblLit Ez 7,17 (~Praž, sě rozvieží ~Drážď, ~Ol, budú rozpuštěny ~Pad) dissolventur; zchředne všeliké srdce a oſlabnu všelicí ruce BiblLit Ez 21,7 (var. v. oslabiti sě 1) dissolventur; v. též oslabiti sě 1
2. [o něčem pevném] uvolnit se, povolit, stát se volným: jež [„omirál“ a „racionál“] spojováše nit modrá, aby oſlabnuc se nerozchýlila BiblCard Ex 39,19 (~Ol, ~Lit, pod. ~Praž, rozpuštěny jsúc ~Pad) ne laxa fluerent; navine se [kloub] neb změkne neb oſlabne neb se vytahuje LékSalM 709; kdyžto oſlabnu [oční víčka] a změkčejí pro mokrost nehodnú LékSalM 808
3. [o pracujícím člověku] ochabnout, polevit: jímžto [dělníkům] oſlabnuti pro naději zisku práce ustavičnost nedopustí PrávHorT 121b (~M, ~K, rozléněti ~S) lentescere
Srov. oslaběti
Ad 1: srov. za lat. dissolvere manus stč. též opustiti rucě (BiblOl 2 Rg 4,1)