osieti, -sěju, -sěje pf. (ipf. osievati), part. prét. akt. osál, osěl; k sieti
1.co (čím [semenem, zvl. obilným]) osít, posít něčím, opatřit nějakou setbou: mnoho s ním [obilím] práce míti musí: prvé zorati dědinu, zdělati, oſieti, zvláčiti TkadlB 114b; že jsem …dvór zoral a jeho úlehle zedral a osel Půh 1,366 (1410); Vaněk Hlas má osieti druhý celý lán téhož Klimaty… žitem a pšenicí ArchČ 28,71 (1434); hereditatem prescriptam eodem grano et in eisdem agris… seminibus yemalibus et estivalibus seminare oſieti ProkPraxD 108b; když by koli již ty tři nivy jakýmžkoli obilím osety byly ArchČ 16,242 (1482). – Srov. obsieti
2. (čím [semenem, zvl. obilným]) zasít, provést setbu: sevisset oſal vel posál a sero…, quod est semináře VýklKruml 41b (Jdc 6,3 cumque sevisset Israel: když…posel rolí BiblOl, posál rolí ~Lit, když jest rozsieval ~Pad, což koli nasěl ~Praž); Zachař má té tvrze obci postúpiti, oseje týmž obilím…, jakož sě jest uvázal ArchČ 26,45 (1434); jich lidé aby což mohú najspieš oseli ArchČ 3,383 (1450); jakž oseto nynie je kterýmiž kolivěk potřebami, krom lnu ArchČ 16,436 (1492)
3.co [semena, zvl. obilná] nasít, zasít, vsít: nic sem ještě tohoto obilé odtud nevzala kromě toho, což jest na ozim oseto ArchČ 26,198 (1440); ozim dobře osejíc ArchČ 15,231 (1460)