osidlánie, -ie n.; k osidlati
1. chycení do léčky, zatažení do osidla: ktož sě střěže oſydlany, bezpečen bude BiblOl Pr 11,15 (osidla ~Lit, pod. ~Pad, ~Praž) laqueos (v obraze). – Srov. osidlati 1,2
2. zapletení do svých osidel, vlákání pod svůj vliv, nástraha: tudyť hledá [žena pláčem] oſidlanye neb někakého přelštěnie KatoN 231a (osidlenie ~Vít) insidias; ║ přijdú…třie nepřietelé, točíšto svět, tělo a diábel, a ti pomáhají člověku rozličnými hřiechy oſidlanim až do východu duše z těla GestaB 117a (osidlami ~M) být ovládnut, spoután různými hříchy. – Srov. osidľenie
Ad 2: za lat. insidiae stč. též lest, oklamánie, pokušenie