osadník, -a m.; k osadní
osadník, farník: parochianus osadnyk děkanque decanus KlarGlosA 1041 (De hominibus spiritualibus; ~B); incola oſadnyk MamUKA 25a; plebisanus oſſadnyk SlovOstřS 100. – Srov. osadní 1
Za lat. plebisanus stč. též ohradník
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
osadný, -ého, osadní, -ieho zpodst. m. osadník m. osadník, farník
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.