1. okolo čeho shluknout se, sesypat se (fig.) kolem něčeho, obklopit něco: mužie města woſuli se vuokol domu jeho [Lotova] BiblPraž Gn 19,4 (var. v. obléci 3) vallaverunt. – Srov. osúti 3

2. o čem opadat, spadat kolem něčeho, sesypat se pryč od něčeho: o němž [kůlu v plotě] sě všechno přípletičie oſulo TkadlA 5a (~B). – Srov. osypánie 2

3. [o měřeném zrní] přesypat se, přepadat přes okraj vrchovatě naplněné míry: dostávati s lánu dva korcě nymburská vrchovatá, až sě ospe, ovsa jeden a žita druhý Sedláček, Míry 183 (1394); co se z měřice ospe JgSlov 5,948 (Ms. 1462)

4. (čím [vyrážkou] komu) osypat se (něčím), pokrýt se hustě nějakými chorobnými útvary; bez určení dostat vyrážku: všecno tělo svrabem sě oſul̇o OtcB 156a; Oſtul sem sě po všem cěle pustulas pacior DialBohK 19a; pakli bielými zprýštinami oſpe se čie tělo BřezSnářM 72b repletus sit; že mu [malomocnému] obočie vypršie a oči mu sě oſpu LékMuz 81b; ktož to víno [otrávené] budú píti, že sě jím ústa ospú a potom sě zpadají ListářRožmb 2,156 (1442); tehdy se jemu [nemocnému] vždy chce píti a rty sú se jemu oſſuli Lék Strahov DG IV 13,108b – neos.: má li který člověk nemoc plicnú a že v té nemoci bude mieti sračku anebo se jemu oſpe, ten umře LékFrantA 35b (~Křišť)