orudovník, orodovník, -a m.; k orudovati
1. zprostředkovatel, kdo je vyslán zařídit nějakou záležitost (zvl. poselství), mluvčí, prostředník: Josef da veděti faraonovi skrzě orudownyki, že…přisáhl otci svému o pohřebu ComestC 53b (~S, orodowniky ~K) per intercessores; negociator geschefter oder gewerber činodiecě aneb orudownik SlovCath 469b; negociator činodietce, orodownik SlovOstřS 96; děkan kostela, jeden z orodovnikuov našich [tj. koncilu] k vám poslaných ArchČ 3,417 (1434)
2. jur. zástupce strany ve sporu: obec pekelná učini svého poručníka neb orodownika Beliála, u práviech učeného BelA 156b (~B) procuratorem vel syndicum; advocatus… alio nomine quasi legatus vel patronus vocatur Orodownijk, spomocník, řečník VodňLact A7a; causidicus… orator, defensor, patronus řečník, orodownijk VodňLact E1b. – Srov. obránce 4
3. (za koho přěd kým [svrchovaným vládcem]) přímluvce, zastánce (někoho); [před bohem za hříšníka] orodovník: máte velikého orudownyka za sě přěd hospodinem PasMuzA 299 (~Klem, orodownika ~Tisk, ~Kal); orudownykem a stráží tvým mne [sv. Jeronýma loupežník] jmieti nebudeš JeronM 66b custodem et supplicem; si tu aliquem haberes bonum intercessorem ante regem by ty měl před králem některého dobrého orudownyka, aby spósobil tvú věc PostGlosMuz 228a; nebudete potřebovati řečníka a orodownyka, aby za vás prosil WaldhPost 79a; pán Ježíš jest sám zřízený pomocník i prostředník i orodovník Synod 89; interventor orodownyk SlovOstřS 87; si quis peccaverit, advocatum habemus apud patrem Ihesum Christum přímluvci vel orodownika Rok Muz II D la,9a
Ad 1: k lat. negotiator srov. stč. orudie (1) za lat. negotium. – Ad 3: za lat. interventor stč. též prositel, přímluvcě