|
|
|
oprzniti, -žňu, -zní pf. (ipf. opŕžněti); k przniti 1. co [část těla] (čím) znečistit, pošpinit: zuba svého Neoprżnim [vepř] masem jeho [oslovým] BawEzop 622; obmyl sem nohy své, kterak je oprznym BiblOl Ct 5,3 (zaprzním ~Lit, zprzním ~Pad, zmaži ~Praž) inquinabo; pročež tehdy své ruce chceš oprzniti krví kniežecí nevinnú ApolBaw 221a (v obraze) potřísnit; ║ radějšiť chci [hříšnice]…oprzniti svú tvář, než bych sě zasě k hřiechu vrátila OtcB 100a (~A, ~C, ~D, ~E) me deformare znetvořit, zohavit 2. koho, co [duši, mysl] (čím [hříchem]) znečistit, poskvrnit, mravně narušit: jenž [Izraelita] oprznien jest tiemto hřiechem BiblCard Jos 7,13 (~Ol, ~Lit, poškvrněn ~Pad, pod. ~Praž) contaminatus est; nebude jmieti [král] mnohých žen, aby neoprznili duše jeho BiblCard Dt 17,17 (~Ol, ~Lit, by osidlaly ~Pad, pod. ~Praž, neopržněl MamVíd) quae alliciant; vrtrák oprzni duši svú BiblOl Sir 21,31 (~Lit, zprzní ~Pad, poskvrníť ~Praž) coinquinabit; mysli neoprzni [člověk] Kruml 232; ║ biešta od krále ustavena vrátná nade všěmi dveřmi tak, aby ižádný sebe neoprznyl BiblOl 2 Esd 1,16 (~Lit, nepřestúpil každý třiedy své ~Pad, neopustil jeden každý svých [dveří] ~Praž) ut non praevaricaretur unusquisque suam [ianuam] nedopustil se přestupku, tj. neporušil svou povinnost 3. relig. koho/co znečistit (rituálně, z hlediska náboženských předpisů), poskvrnit, znesvětit: ani opirznyu úpravu mú, a což vychodí ze rtú mú neučiním zavirženého ŽaltWittb 88,35 (opirznu ~GlosMuz, pod. ~GlosKIem, BiblDrážď, uprzním ŽaltPod, poškvrním ~Kap, BiblLit, ~Pad, zdálím BiblOl, přeruším ~Praž) profanabo; opirznyl jsi na zemi svatinu jeho [vyvoleného] ŽaltWittb 88,40 (~Pod, BiblDrážď, poškvrnil s ŽaltKap, BiblLit, ~Pad, ~Praž, potlačil si BiblOl, zachlastil si ŽaltKlem) profanasti; Neoprzni sebe pop mezi umrlci měšťan svých, jedno tolik mezi přívuznými a bližními BiblCard Lv 21,1 (~Ol, ~Lit, nepoškvrňuj sě ~Pad, pod. ~Praž) ne contaminetur; posvětili sme vešken duom hospodinóv… i všicku drástu chrámovú, jižto byl oprznil král Achas za svého králevstvie BiblCard 2 Par 29,19 (~Ol, ~Lit, zprznil ~Pad, poškvrnil ~Praž) quam polluerat ♦ oprzniti sě relig. poskvrnit se (rituálně), prohřešit se proti náboženským předpisům: sami nevyjdú [Židé] do súda, aby sě neoprznyli BiblDrážď J 18,28 (~Ol, aby sě nepoškvrnili EvZimn, ~Ol a ost.) ut non contaminarentur. – Srov. opržňovati sě Ad 1: za lat. inquinare stč. též zkáleti. – Ad 2: za lat. contaminare stč. též porušiti, znečistiti Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
oprzniti, -žňu, -zníš dok. umazat, zašpinit, poskvrnit; zhanobit; — oprzniti sě poskvrnit se, utrpět mravní úhonu Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
oprzniti dok. = zprzniti, znešvařiti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|