opich, -a/-u m.; k lat. apium, střhn. ephich
bot. dužnatá rostlina z čeledi mrkvovitých užívaná jako léčebný a magický prostředek (celer miřík, Apium graveolens L; libeček, Levisticum officinale Koch): polegium polej, opich apium KlarBohE 321 (De herbis); buglosa volček, apium sit opich, fela miřík KlarGlosA 806 (De frumento); Opich jest horký a suchý…, jiní řiekají jemu lipček LékVodň 275a; est apium dictum, quod apes hanc ferre solebant opych Herbář UK VIII E 2,6b; hlavu… zetřieti tú zelinú, ješto slóve…opich anebo miřík LékFrantA 42b; lesní opich ztlučený a na bradavice…kladený zrušuje je LékSalP 373b; levisticus Opich RostlUKC 75b; recipe semen libsstich, id est opich Lék Muz IV E 5,35a; apium est nomen herbe eppe Opych SlovDief 24b; opych apium, quod vulgus trifolium vocat Lék KapPraž N 53,209a
K diferenciaci pojmu srov. Levisticus habet folia similia apio et aliqui ponunt pro eodem libček VodňLact 116b, též dial. opich ‚libeček‘