opar, -a/-u m. k opařiti
1. opar, kožní choroba vyznačující se tvořením puchýřků (jako při opaření n. domněle z přílišného horka): calenta nádav, opar orna KlarGlosA 1692 (De languoribus; ~B); orna opar Vodň 25b; fedrancia opar Slov KapPraž N 17,14b; již nevědí, kterakého potupenie na ně [prosté lidi] vymysliti: oni opar sedlský, oni búr, oni výr, oni srch, ani chlap ChelčLid 96a (fig.)
K lat. fedrancia srov. fedir stč. pařenina. – K opar s někdejším významem ‚místo, kde pálí slunce‘ srov. jm. míst. Oparno (ArchČ 26,25; 1436), Opařěné (ArchČ 14,75; 1458)