opar | StčS | MSS |

opar, -a/-u m. k opařiti

1. opar, kožní choroba vyznačující se tvořením puchýřků (jako při opaření n. domněle z přílišného horka): calenta nádav, opar orna KlarGlosA 1692 (De languoribus; ~B); orna opar Vodň 25b; fedrancia opar Slov KapPraž N 17,14b; již nevědí, kterakého potupenie na ně [prosté lidi] vymysliti: oni opar sedlský, oni búr, oni výr, oni srch, ani chlap ChelčLid 96a (fig.)

K lat. fedrancia srov. fedir stč. pařenina. – K opar s někdejším významem ‚místo, kde pálí slunce‘ srov. jm. míst. Oparno (ArchČ 26,25; 1436), Opařěné (ArchČ 14,75; 1458)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


opar m. vyrážka, opar; nadávka dávaná sedlákům
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).