opíjěti sě, -ěju, -ie ipf. (pf. opiti sě)
(čím) oddávat se pití nějakých nápojů, zvl. opojných, opíjet se (něčím): neroďte sě opigieti vínem BiblDrážď E 5,18 (tak i ost.) inebriari vino; by sě velmi neopigal [lazebník] HradSat 135a; skrovnost pokrmu…[záleží u člověka v tom], aby nejedl a nepil mnoho a vždy…, i jest té ctnosti prvý stupeň neobjédati sě a neopigeti ŠtítMuz 108a; Machomet rád sě jest opigel až do němoty CestMandA 224a; tak mnoho z toho [z obětovaného vína] přijímajíc, že sě z toho opigiechu JakKrev 175b; ktož sě vždy vínem opigie před lázní neb po lázni LékMuz 165b; smilní [hříšník], opijgi se ChelčPost 213a
Primární význam velké míry děje (srov. synon. opojiti sě 1) je ještě patrný v dokladu ŠtítMuz 108a. – Za lat. inebriari stč. též zapíjěti sě