opáľený adj.; k opáliti
1. (ot čeho [ohně]) opálený, ožehlý: šat… od ohně velmi oppaleny TristB 28a besengit; kamžkoli ty kury opalene povleče, tam svině vždy po něm běžie mlčéce, dokudž tu vuoni čují CestMandA 198b (poběhne [svině] za tú slepicí opalenu ~D); ustus opaleny SlovOstřS 121; ustus opaleny SlovKlem 91a
2. [o zrnu ap.] opražený, žárem nasucho osmahnutý: polenta slóve zrna opalena, rukama zetřěná, jako stúpú tlučená ComestC 118b grana tosta; ║ torridus opaleny, suchý, exustus SlovKlem 88a vysušený, vyprahlý. – Srov. opařený 2
Ad 2: za lat. tostus stč. též sušený, usušený; za torridus též uschlý, vysušený