1. jsoucí částí oltáře, (ve funkci gen.) oltáře: do rohu oltarzneho ŽaltPod 117,27 (oltářového ~Wittb, BiblDrážď, oltářě ŽaltKlem a ost.) altaris; ║ kterúžto zvláštností jest [Kristus] s svými skrze oltarny pokrm a nápoj ChelčBisk 17b skrze eucharistii ♦ svátost oltářní relig. svátost oltářní, eucharistie: když od jednoho prošen byl [M. Jeroným], co by držel o svátosti oltarznije MladJerF 127b de sacramento altaris; kteříž jedí tělo Kristovo a pijí jeho krev svatú v svátosti oltarznij ChelčPost 178b; tak tuto svátost oltarzni najprvé Kristus ustanovil KorTrak a6a; svátost oltarznie pod jednú zpuosobú jest celá, plná a dokonalá HilPřijA 73. – Srov. svátost oltářě (oltář 2)

2. [o sluhovi, pomůcce] oltářní, určený pro oltář: sluhy oltarznye pohřebují v rúšě mešném ComestC 86a altaris; levita jáhen vel oltarzny sluha SlovOstřS 89; úpějte, služebníci oltarzni BiblPraž Jl 1,13 (oltářě ~Drážď a ost.) altaris; ubrusy oltářnie TeigeMíst 1,206 (1470); ║ aruspex oltarzny hadač vel prorok SlovOstřS 62 hadač z vnitřností zvířat obětovaných na oltáři, haruspex

3. admin. [o platu n. zboží] stanovený pro oltář jako nadace: že kněžie, lakomě držiece kostelnie neb oltáṙníe zbožie, jsú zloději HusPostH 103a; majestát…na šest kop a 44 gr. platu a úroka ročnieho oltářnieho a hrobnictva kostela hradu Pražského ArchČ 28,151 (1460); že mi séhá [paní Elška] a naříká plat oltářní v Senici Půh 4,369 (1464); ║ na oltářním podání v Mohelnici mi překáží [žena Pavlíka ze Sovince] Půh 1,361 (1410) v jmenování oltářníka