okrušiti, -šu, -ší pf.; k kruch
co [roucho] na kusy roztrhat, roztrháním, zničit: proměnil s pláč mój u veselé mně, okrussil s měch [tj. smuteční roucho] mój i obklíčil s mě radoscí ŽaltP 29,12 (přědřěl si ~Wittb, rozdřěl si ~Klem, ~Pod, zřězal s ~Kap, BiblOl, rozřezal si ~Praž, obřezal si ~Lit, ~Pad) conscidisti (fig.) odňals muj zármutek. – Srov. kruch
Za lat. conscindere stč. též rozsěkati, rozščěpiti