1. okno, otvor ve stěně uzavřeného prostoru upravený pro vnikání světla a vzduchu: skrze okno spuščen jsem v koši EvOl 105a (2 C 11,33: tak a pod. i ost.) per fenestram; okna nebeská se otevřechu BiblCard Gn 7,11 (~Ol, oblakové ~Pad, pruolokové ~Praž) cataractae (fig.); slunce…v jejie okna blsket dávajě HradMagd 43a; i učini Noe v korábě okno, tu pravie Židové, by bylo křištalové ComestC 16b (okénce ~K) fenestram; z okna domu mého skrze mřieže prohlédl sem BiblLit Pr 7,6 (var. v. okénce 1) de fenestra; Okna jsú naši oči, nebo našě dušě…hledá jimi MatHom 55; temnú mázdrú zahrazené okno ŠtítVyš 68a fenestra; domu [Priamova] okna křištalem vydělána TrojA 32a fenestras; jest již chamradím zbožie zastřieno okno [tj. duše biskupa] HusSvatokup 180a (v obraze); v té stěně okna a mřieže vdělati VýklŠal 46b; lucanar svrchnie okna SlovKlem 61a; Klíma od zelených woken List AMP 2002, M23a (1453; v přídomku); okna sklenná ArchČ 7,310 (1468); s jedniem voknem [věž v erbu] a z vokna štít na řetěze pověšený ArchČ 18,111 (1499); ║ o oknu na zřietedlnici oka, ješto slóve latině katheracta LékRhaz 5 (fig.) o mezeře (míněn zákal)

2. prohlubeň v močálovité půdě vyplněná vodou, propadliště na blatech: jezdili…přes hrubecké blato mezi okna a struhy na čihovskú stranu ArchČ 16,216 (1480); pásli…až po okna anebo po strúhu, kerúž pan hytman udělal vnově na okních; neb jedni k druhým nikdy svobodně jíti ani pásti nemohli, a to pro blata a pro okna bezedná ArchČ 16,250 (1482); po okna, kdež [na blatech] struha nová udělána jest Půh 5,74 (1483); ║ pakli by kto sítí neměl [pro lov ryb na zamrzlé řece], má saně táhnúti a vokno sekati ArchČ 22,40 (1492) otvor

3. jm. pomíst.: silva Okno UrbRožmb 27

4. Okna, Oken pl. n. jm. míst. a pomíst.: Oken Profous 5,248 (1352); villa Okna UrbHradišť 16; Vokna, mlýn v Hubalově ArchČ 18,148 (1499)