1. (čeho, co [o potravě]) pojídat, brát do úst (v menším množství), později zvl. pro ochutnání, tj. okoušet, ochutnávat; [stromu] jíst z něčeho; bez předm. vnímat chuť: prvé než kaký kus okuſſal [obědvající] PasMuzA 435 (var. v. okusiti 1) priusquam cibum sumeret; ničehož, ani jabléček, ani jiného vařenie neokuſſiel [sv. Hilarion] OtcB 156a (okusil ~A, ~E, pod. ~G) gustans; hlédaj [Adame], aby tohoto dřeva neokuſſel ComestK 9a; lidie a skot a volové a dobytek neokuſſieyte ničehož BiblOl Jon 3,7 (tak i ost., neokuste EvOl) non gustent; neokuſſaw chleba, ani vody piv BiblLitTřeb L1, 2 Esd 9,2 (neokusiv ~Ol, pod. ~Lit, ~Pad, nejedl jest ~Praž) non gustavit; aby okuſſal [člověk], dal s [Bože] i sie i ony rozličné chuti Aug 113a; jediné dřěvo jemu [prvnímu člověku] zapověděl [Bůh] i ženě jeho, aby neokuſſyely ŠtítBarlB 26 ne…gustarent; též i slyšal, i okuẛal, i dotýkal [Ježíš] HusPostH 16b; mé myrry, to jest umučenie i bolestí hořkých kříže, často okuſſieti PříbrZamM 17b; Okuẛege okusil sem na vrchu pruta…maličko strdi BiblPad 1 Rg 14,43 (pokúšeje ~Card, pokušije ~Ol, ~Lit) gustans; někteří hojnost pokrmův duchovních majíce hladem mrú, že přijímajíc nic neokuſſegi BechMuz 131a; ║ kdož chce spasen býti, musí…v tom [pokání] ruosti a rozumný býti, okuſſege Pána, kterak sladký jest AktaBratr 1,52b poznávaje (srov. okusiti 2)

2. čeho [o prožitcích a pocitech] zakoušet, zažívat, poznávat z vlastní zkušenosti něco: múdrosti kto j okusil a okuſſye a ktož božské pochotnosti požívá ŠtítVyš 98b sapientiae gustus; ješče nebyl se naučil [sv. František] shlédati a spatřiti nebeskosti, ani obykl okuſſeti božských věcí Frant 5a degustare; krmiece se [lidé] jedem bluduov z těch zákonuov, okuſſegi z nich své vuole a svobody tělesné ChelčSíť 42a; jichžto rozkoší a libostí okuſſij ten slepý žebrák, popásaje v nich svých žádostí ChelčPost 73b; jaková hořkost v duši, ješto nikdy takové neokuſſel RokPostB 398