helmový, adj. z helm. — h-ové helmové okénce, hledí, Visir, v. okénce.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
okénce, -ě n. okénko; hledí v rytířské přílbě
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
okénce n. = okénko
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.