1. co, že… (kde, komu) rozhlašovat, uvádět v obecnou známost; [víru, Krista, ideu] hlásat, zvěstovat: onen [uzdravený] vyšed počal kázati a ohlaſſowati řěč EvOl 293a (Mc 1,45: BiblDrážď, ~Pad, ~Praž, ohlaſſiewati ~Ol, oslavovati ~Lit) praedicare et diflamare; hlas zvěstujícieho od Dan a ohlaſſigycyeho modlu od hory Efiraim BiblDrážď Jr 4,15 (~Ol, oznamujícieho ~Lit, ~Pad, ~Praž) notum facientis idolum; ohlaſſug všěm veliké božie věci a jeho moc BiblDrážď 2 Mach 3,34 (ohlaſſig ~Ol, zvěstuj ~Lit, ~Pad, rozprávěj ~Praž) nuntia; tiem oni viece to [uzdravení hluchoněmého] ohlaſſowachu BiblDrážď Mc 7,36 (~Ol, ~Pad, ~Praž, pravichu EvOl, pod. BiblLit, kázachu EvSeit, ~Beneš, mluvichu ~Rajhr, volachu ~Klem, hlásali jsú RokPostB 422) praedicabant; vuoni známosti své ohlaſſige [Bůh] skrzě nás ve všelikém městě BiblOl 2 C 2,14 (ohlaẛuge ~Lit, zjevuje ~Drážď, ~Pad, ~Praž) manifestat; zjevně ohlaſuge [Quintinus] přirozeným jazykem tyto věci ListySkot 5a palam publicando; kteříž [proroci] by ohlaẛowali o tobě v Jeruzalémě řkúce BiblPad Neh 6,7 (aby…prorokovali ~Ol, pod. ~Lit, ~Praž) qui praedicent de te; predicabat ohlaſſowaſſe, rozpravováše VýklKruml 220b (2 Mach 8,36: BiblPad, zjevně mluvil ~Ol, pod. ~Lit, vyznával ~Praž); bohatí na tomto světě ohlaſſugi jména svá RokPostB 320; abychom ohlaſſowali lidem a svědčili, že on [Kristus] jest, kterýž ustaven jest od boha BiblPraž A 10,42 (kázati EvOl, BiblDrážď a ost.) praedicare. – Srov. ohlášěti

2. co, aby…[úředního] vyhlašovat, uvádět v obecnou známost a závaznost, provolávat: když najprvé ohlaſſugy práva ComestC 353b promulgantur; tak [veřejně] ohlaſſugi [úmrtí bez poslední vůle] ti, kteříž nechtie lakomstvím svého zbožie i své duše naprzniti HusKorCh 102b; ohlaſſuge [král], aby pustil jeden každý sluhu svého BiblPraž Jr 34,8 (ohlásiv VýklKruml, kazujě BiblDrážď, Pror, BiblOl, předpoviedaje ~Pad) praedicans; kterak všie země svolením častokrát jest to ohlašováno, aby silnice a stezky od staradávna vysazené šly ArchČ 21,331 (1464); s tím listem kněží (-ži ed.) mlčali a jeho neohlašovali Půh 5,433 (1481)

3. koho/co (čím) proslavovat, činit proslulým (věhlasným): mezi lidmi jich [světců] svatost ohlaſuge PulkB 31 (~Lobk, ~N, ~S); takovéť [žijící v čistotě] jest buoh ohlaſſowal divy rozličnými ŠtítBarlB 68 exornavit; ║ jeho [jména Ježíš] nemohu [sv. Ignác] mlčěti, ale až do smrti ohlaſſowati PasMuzA 134 velebit; jehož [Platonovým] učením achademské školy ohlaſſouachu ProlBiblK 1a (~L) personabant se proslavovaly

4. koho s doplňkem (komu) prohlašovat někoho za někoho n. za nějakého, šířit tvrzení (zvl. pomluvu), že někdo je někým n. nějakým: nadarmo nás viníte a za zlé lidem olhaſſugete (m. ohlaſſugete) AktaBratr 1,27b; písma svatá…, kterážto jedním duchem zvučně trúbí a ohlaſſugi ty roty falešné býti BechMuz 142a (vliv lat. vazby); nás [krále Jiřího] protivníka viery svaté býti ohlašují ArchČ 4,159 (1468)

5. co [skrytého], koho [nepoznaného] vyjevovat, odhalovat, prozrazovat: an jim [Ježíš nečistým duchům] hrozně přětieše, aby jeho neohlaſſowali BiblDrážď Mc 3,12 (neohlaſſiewali ~Ol, aby ho nezjevovali ~Lit, ~Pad, aby ho neoznamovali ~Praž) ne manifestarent illum; nemámy jeho [hříšníka] ihned posuzovati a ohlaſſowati, ale jakž mohúce hřiech jeho tajiti ZrcSpasK 30 publicare; apperiebant ohlaſſowali VýklKruml 170a (Lam 2,14: neodvieráchu nepravosti tvé BiblOl, pod. i ost.); ktož jich [nadřízených] zlosynstva jiným a bludy ohlaſſugij ChelčPost 99b

6. co (komu, před kým) ohlašovat, oznamovat; [před svědky] prohlašovat: toť jest prvá pravda, kterúž přede všemi ohlaſſugi [obžalovaný] GestaB 32b denuntio; má [kněz] službu, točíž úřad ohlašovánie, točíž aby ohlaſſowal HusBludK 158; testificor ohlaſſugi vel oznamuji VýklKruml 303a (E 4,17: svědčím EvOl, BiblPraž, osvědčiji ~Drážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad); jakož sem to v Jihlavě před TMtí i jinými dobrými lidmi ohlašoval ArchČ 14,12 (1444 ?); buoh skrze to tělo ohlaſſuge divné skutky RokJanB 89b; což sme jich žádali a jim ohlašovali, že to lidí našich jest, aby toho nečinili Půh 6,168 (1481); ║ pod některé počestnosti příkrovem své výmluvy ohlaſſiugi [ženy toužící po muži] TrojA 2a ut…suas…excusationes intendant pronášejí; jakožto lidé často učení vykládají a ohlaſſugi TkadlA 4a hlásají, učí

7. jur. co ohlašovat úřednímu činiteli (pro zajištění příznivého výsledku dalšího řízení): že nikdy neslýchali [svědci], by ten zápis byl ohlašován ArchČ 4,349 (1411); Anna, doňovadž komorník živ byl, toho [„zvodu“] neohlašovala Půh 2,444 (1415); žalobník…mlčel a neohlašoval [dluh] NaučBrn 36; ║ ale jest onjemu [dlužníkovi] dával roky…před panem fojtem, nikdy mne k tomu neohlašuje NaučBrn 136 (1496) se mne nedovolávaje