odvojený adj.; k odvojiti
1. zdvojený, zdvojnásobený, jsoucí v dvojnásobné míře n. v dvojnásobném množství: skrzě tě [poušť] také Elizeus…odwogeny duch svého mistra přijal OtcB 102a duplicem…spiritum; terdenis crementis třidceti příspory deus buoh coronat korunuje alios jiné svaté et quosdam a některé duplicata odwogene, t. šestdesát korun HymnUKA 80a
2. [o vlastnosti, množství] dvojí, jsoucí ve dvou různých druzích: aby Ptolomeus král, jediného boha ctitel, nedržal odwogeneho býti božstvie BiblPraž Prol. ad Pent. (dvojieho ProlBiblL, BiblPad, pod. ProlBiblK) duplicem divinitatem; nesli sú [Jakubovi synové]… dary a penieze odwogene BiblPraž Gn 43,15 (dvoje ~Card a ost.) pecuniam duplicem
Ad 1: za lat. duplex stč. též zdvojený, dvojitý, dvéduchý