1. ozbrojenec, voják ve zbroji; [nepřátelský] bojovník: kvieliti budú všickni bydlitelé zemščí od depsánie pýchy odyenczuow a válečníkuov jeho BiblDrážď Jr 47,3 (tak i ost.) armorum (překl. měl v předloze n. četl armatorum); hrob [Ježíšův] odyenczy obložichu [Židé] Vít 25a; kolikrát sú mě obstúpili jako odiency s uoružím OtcB 189a milites armati; když obležechu Benátčené…město Padavské s převelikým lidem jakžto z deset tisíc jiezdných odienczow a pěších KarŽivC 30a equitum armatorum; přijdeť na tě…žebrota tvá jako muž odienec BiblLit Pr 24,34 (~Pad, ~Praž, jako muž oděnný ~Drážď, ~Ol) vir armatus; třie králi skrze tři silné odiencie znamenáni byli ZrcSpasK 20; sto lodí plných odienczuow TrojA 69b; připraviv [Alexander] množstvie odienczow AlexPovB 240b (množstvie oděnie ~C, ~D); s mnohými odiency do něho [kláštera] vpadl [Jeroným] AktaKost 60a cum multis armatis; magoreus pastýř, rytieř, odienecz SlovOstřS 92; spiculator střelec vel odieniecz (m. odienecz) SlovOstřS 112; na nie [korouhvi platnéřů] odienecz v ostrohách s mečem i ve všem odění zavřeném PrávPražA 257; že on [ďábel] jest silný odienecz a neznámé oděnie má ChelčBoj 382a; vybeřte z sebe wodiencze k boji BiblPraž Nu 31,3 (oblecte v uoděnie muže z vás k boji ~Card a ost.) armate…ex vobis viros ad pugnam

2. (čí [pánův]) zbrojnoš, zvl. služebník nosící pánovi zbroj, panoš: jenž přivolav rouče svého odience, povědě k němu: Vyňma rouče meč tvój, udeř u mě BiblCard Jdc 9,54 (~Ol, ~Lit, ~Pad, pacholka ~Praž) armigerum; odienec jeho [Goliášův] předcházieše jeho BiblPad 1 Rg 17,7 (~Praž, panoše ~Card, ~Ol) armiger; on [Saul] miloval jest jeho [Davida] přieliš a učiněn jest jeho odienec BiblPad 1 Rg 16,21 (učinil jeho svým služebníkem ~Card, ~Ol, pod. ~Praž) armiger; hrabě vytrhna z ruky odiencze meč SilvKron 101a armigeri; armiductor ein wappner Odyenecz Slov Muz II F 4, 29b