ochod, -a/-u m.; k ochoditi
1. obcházení, chození kolem (dokola): v ochodye nemilostiví chodie ŽaltKlem 11,9 (~Kap, okolo ~Wittb, BiblOl, ~Praž, v okolu ŽaltPod, v okolku BiblPad, vókol ~Lit) in circuitu okolo, kolem; Sabathatha… ocházeje tě nebo ochod tvój nebo obřezovánie tvé VýklHebrL 221a (~K) circuitus; ║ ambitus ochod vel objedenie SlovOstřS 60 obejití (srov. obejdenie¹). – Srov. obchoźenie 1, ocházěnie
2. ochoz, prostor k obcházení okolo nějaké stavby, ambit: porticus sínce, ochod, ostrov MamUKF93a. – Srov. obchod I/1, ochozě 4
3. (čeho) místo, kudy něco odchází: položil púšči v jezera vod a zemi bez vody v uochody vod ŽaltKap 106,35 (u výštie vod ~Wittb, ~Pod, BiblDrážď, ~Lit, u východ vod ŽaltKlem, BiblOl, ~Pad, v prameny vodné ~Praž) in exitus aquarum; podex ochod vel bzdinák SlovOstřS 103 (eufem.) konečník
Ad 3: za lat. podex stč. též řit