obětopal, -a/-u m.; k obět a páliti
obětní dar cele spálený při obětování: vzě [Árón]…pět obětí: tele za lidský hřiech, kozla za kniežete hřiech, jěhne za duši hřiech, vól v obietopal, beran za mírné ComestC 85b (~K, ~S) in holocaustum. – Srov. obět zápalná (obět 3), spalobět
Za lat. holocaustum stč. též zápal