1. [o množství n. jevu hromadném, látkovém či abstraktním] obojí, jsoucí v obou různých druzích n. skupinách; v přívlastku obojího druhu; v pl. zpodst. obě skupiny, jedni i druzí; v sg. nabývá funkce num. základní jeden i druhý, oba (s řídícím jménem v pl.): kterýž mezi náma živ ostane, ten v uobogyem kněžství knězem ostane; oboyemu vojsku kažmy s mírem státi DalC 28,26 a 27 (v obem…obemu ~Z) beidin; z těch obogych [mrtvých i živých] BiblDrážď Eccl 4,3 (~Ol, pod. ~Lit, ~Pad, ~Praž) feliciorem utroque iudicavi; obogi ofěru hospodinu posvětí BiblCard Lv 7,30 (~Ol, ~Lit, oboge oběti ~Pad, obé ~Praž) ambo; oboy zákon [Starý i Nový] JeronM 17a; ať ráčí [Kristus] v našem srdéčku zažéci světlost obogy, žádúcie zuořě [tj. Panny Marie] i svoji Vít 31a; nebo skrzie <něho> [Krista] mámy přístupu obogi [Židé i pohané] v jednom duchu k Otci BiblOl E 2,18 (~Pad, ~Praž, oba ~Lit) ambo; oby lid [židovský i pohanský] WaldhPost 68b; dvoji jsú cínové…a v těch obogych jsú zlí i dobří ŠtítVyš 112a ad utrasque boni et mali exeunt; lidé, kteřížto mužie i ženy spolkem jsú a mají oboyg nástroj mezi nohama CestMandA 200a; dřievie obe [cedrové i cypřišové] VýklŠal 37b utraeque arbores; nebude u tebe jalová obogieho plodu BiblPad Dt 7,14 (obeho ~Praž, všelikého ~Card, ~Ol, ~Lit) utriusque sexus; podražec jest dvuoj…a jest smrdutý oboy LékFrantA 132b; na oboge pulsy, totiž žilobitie, na rukú i na nohách LékRhaz 101; že dvój jest lid v Čechách, a král náš jest pán obeho lida KorPosA 89a; obogie kněžie AktaBratr 1,136a obojí kněžstvo (tj. podobojí i pod jednou); u obogiho práva, i u olomúčského, i u brněnského TovačA 26a; obogie Těchanovice PrávOpav 1,56 (1451); těch obojích dětí mých svrchupsaných i z Hradce, i z Lompnice ArchČ 9,307 (1458) ♦ pod obojú (osobú, zpósobú), pod obojím (zpósobem) relig. [o přijímání ap.] pod obojí způsobou, tj. pod způsobou chleba a vína: aby lid obecný přijímal vešken pod obogy osobú tělo a krev boží (-uo- rkp) Traktát UK XVII C 15,196b; aby tak přijímali pod Obogijm spůsobem JakSpasT 182b sub utraque specie; obyčej přijímánie pod obým zpósobem ArchČ 3,203 (1417); ta místa, kdež jest pod obojím ArchČ 3,456 (1437); by pak bylo méně milostí pod jednú než pod uobogij KorMan 6b; ktož koli přijímá buďto pod obogij neb pod jednú zpuosobú HilPřijA 43 sub una specie sive sub duplici; že má tělo boží a krev boží rozdávána býti pod obojí zpuosobú lidu obecnému LetVrat 4; dva kněze pod obojí zpuosobú neuvedená ArchČ 15,324 (1491)

2. ve funkci číslovky základní [o jevech párových n. o dvojici vytčené v kontextu] jeden i druhý, oba (s řídícím jménem v pl.); [odkazuje-li na dvojici z předchozího kontextu] ten i onen: po smrti obogieho rodiče OtcA 1a (po smrti otcově a mateřině ~B, ~C, ~D, pod. ~E) post mortem…parentum; obogich [manžela a manželky] žádost OtcC 201a amborum; pakli by obogi [svědci jedné i druhé strany] prošli ŘádZemA 52a (pakli by obogi prošel ~E) si omnes iurando processerint; bohatý a chudý potkala sta sě a obogieho jest učinil hospodin BiblOl Pr 22,2 (~Pad, obeho ~Praž, každého jich ~Lit) utriusque operátor est Dominus; uterque Jacobus obog svatý Jakub, t. Věčší i Menší SekvUKA 30a; dědictvie rodičuov obogijch, točíš otce a mateře MajCarA 69 sparentum utriusque exus; posvátnost…ostává v obych [manželstvích] HusManžV 116a; oboge ledvincě BiblPad Lv 3,10 (oboge ledvinky ~Praž, obě ledvince ~Card, ~Ol, ~Lit) utrumque renunculum; dvě dště zaslíbenie v obogi držiech ruce [Mojžiš] BiblPad Dt 9,15 (nesl sem v obú rukú ~Praž) utraque…manu; vyšla jest [Noemi]…s obogi nevěstú BiblPad Ru 1,7 (s uoběma svýma nevěstoma ~Card, ~Ol, ~Lit, a dvě nevěstě jejie s ní ~Praž) cum utraque nuru; obtieženie v boku obogim ŽídSpráv 63; rozrušil to [obětní zvířata] na dvé a oboge strany proti sobě na ruozno jednu proti druhé položil BiblPraž Gn 15,10 (obě straně ~Pad) utrasque partes; pokropte jí [krví] veřeje a obogieho podvoje BiblPraž Ex 12,22 (na oba podvoje ~Card a ost.) utrumque postem; abychom oboji v tom zmatku neměli ArchČ 15,259 (1475) ani jeden, ani druhý; ║ jest [Kristus] obogy syn vají HradMar 59a syn vás obou ♦ s obojie strany, na (při) obojí straně, s obojieho boku ap. po obou stranách, s každé strany: a biechu mezi vstupováními… vyniklé skalé s obogie strany BiblPad 1 Rg 14,4 (s obú strán ~Praž, s každé strany ~Card, ~Ol, ~Lit) ex utraque parte; když na to s obú strán (obogie strany gl.) uhodíme KorMan 9b; při obogij straně pláště biskupského BiblPraž Ex 28,25 (na obú bokú ~Card, ~Ol, ~Lit, na obem boku ~Pad) in utroque latere; s obogieho boku BiblPraž Ex 36,11 (na obú bokú ~Card, ~Ol, ~Lit, s obeho boku ~Pad) ex utroque latere; na obogie straně [královské stolice] mají páni po letech sedati ZřízVlad a2a in parte utraque; z obojí strany [hráze] Půh 5,447 (1481)

3. oboje n. [jako odkaz na dvojici vytčenou v kontextu] obojí, obé, to i ono, jedno i druhé: tudy sú ztratili dvoje: duši i tělo, oboge BawArn 5152; blázna haněti, …blázna ctíti,… oboge jest bez potřeby TkadlA 3b; Kristus proměnil chléb v tělo své a víno v krev svú, nebo oboge dvé jest z dokonalosti této svátosti KorMan 43a (zdůr. spojení); chmelnice…i vinnice…bylo jest to oboje jednoho držitele ArchČ 18,370 (1495); ║ utraque unum oboge jedno VýklKruml 302a (E 2,14: jenž jest obé učinil jedno BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, ze dvého jedno ~Praž) z dvojího učinil jedno; aby oboje v jedno uvedl [Kristus svou smrtí] ArchČ 3,427 (1435) ut utraque in unum repararet dvoje v jedno. – Srov. obé

4. oboji, obojí pl. m., oboje du. m., pozd. obojě strana obě strany, ta i ona strana ve vzájemném konfliktu, oba tábory: obogy [tj. obě bojující strany] sě o smrt dělé a nejeden šíp výstřělé AlxV 2042; by boj tvirdý s obú stranú, nejednu smirtelnú ránu obogie sobě tu dachu AlxB 100; obogi jsú boj podjěli BiblDrážď 2 Mach 10,28 (tak i ost.) utrique; s obú stranú smělí biechu, Obogi [křesťané i pohané] sobě tušiechu BawArn 5146; vzniechu hlasi do nebes od obogich [Čechů a Milánských] PulkS 178 ex utraque parte; obogi křesťané sú a každá [soupeřící strana] svým přející ChelčSíť 146b; tak čteme…od kněží obogie strany AktaBratr 1,86b; aby ráčil rozkázati kněžím obojie strany ArchČ 5,365 (1467) ♦ obojě strana, oboji (straně) ap. jur. obě strany, účastníci dvoustranného sporu, zvl. právního; v sg. též obojí strana: aby oboge strana stála [u soudu] Astar 141a; spisy těch listóv pro pamět obogie strana má chovati ListJHrad 23 (1388); pakli obojí nechtí, ale jedna strana, kteráž to chce učiniti Půh 3,426 (1437); zápisy a svolenie obojích stran ArchČ 15,525 (1445); ku právu oboje strany uručily sú ArchČ 14,17 (1446); to [smír] sú obogi [strany] učinily na tom miestě ProkArs 173a; přátelská smlúva obogy straně užitečna jest ListSlovKniezsa 18 (1463); mezi obojími stranoma pře i odpory vážiti ArchČ 5,461 (1496)