obvěňenie | StčS |

obvěňenie, -ie n.; k obvěniti

jur. hmotné zajištění manželky ze strany manžela darem, jehož hodnota v stanoveném poměru převyšuje její věno: ku pravému ujištění věna a obvěnění my sme dali a zapsali…našie milé manželce ve dvúdcáti tisíciech uherských zlatých naše město, zámek a zemi Veliký Hlohov ArchČ 9,277 (1445); k takovému…zapsání věna i obvěněnie ve vší mieře ArchČ 9,278 (1445); dáti tě [dceru] hrabí Gvídovi s jedniem kusem chleba v obwienienie radějí než tomuto psu steklému z mnoha peněz HynRozpr 172b (iron.); jménem pravého otcovského dielu a obwienienie ArchKol (1498). – Srov. obvěniti 3

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).