1. jur. [viníka] (čím [právem]) zajišťovat, zadržovat: že mi jest byl pochop Duchek… ušel z dědiny i byl pod Šilperským na mlýně…a pan otec muoj jej u Šilperského právem obstavoval a práva naň žádal Půh 6,324 (1493). – Srov. obstaviti 1

2. jur. [o vymáhající osobě] koho [dlužníka] zajišťovat (právně), aby někdo nemohl volně nakládat svým majetkem zatíženým pohledávkou: žádný také nižádného z často řečených uhléřóv pro živnosti neb potravy a nápoje v městě neb v městečku předřečeného království našeho nenařiekaj ani obstavuj CJM 2,249 (15. stol.); Tajnecké v městě našem obſtawowal ArchKol (1495)

3. jur. (co [dlužný majetek] čím [právem]) obstavovat něco, zajišťovat, aby něčím nemohlo byt volně nakládáno: že mi se uvázal [pan Jindřich] v tři čtvrti vinohradu mocí a bez práva v Bojanovicích a od sedmi let víno mi z něho bral i jiné požitky nemaje k tomu práva, kteréž jsem já tu právem obstavoval Půh 4,3 (1459); zboží mohovitá těch pánuov [dlužníků] obstavovati slušně a svobodně moci budú [měšťané] i osaditi, aby jim jich dluhové byli zaplaceni CJM 2,154 (15. stol.); těch peněz…u pana hajtmana neobstavuje [Albrecht z Boskovic] Půh 5, 166 (1488)