obsúti, obespu, obespe pf.; k súti
koho čím zasypat něčím, ze všech stran učinit terčem něčeho: obſuchu mužě dievčie střěly DalC 10,81 (osuchu ~L, ~V, obſuchu dievky muže strachem ~Fs) wernt uns virhowin; tu jej [Bruncvíka] velikými křiky obſuchu několiko tisíc BruncBaw 14a (obklíčichu ~U; fig.). – Srov. osúti
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obsúti, obespu, -eš (
aor. obsuch)
dok. (koho čím)
obsypat, zasypat něčím: obsuchu mužě dievčie střěly (
srov. osúti)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
obsúti (1. sg. obespu) dok. = obsypati, obklíčiti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.