obraňujúcí adj.; k obraňovati
1. ochraňující, poskytující ochranu: ó cherub roztažený a obranugiczi BelB 99a (Ez 28,14 protegens: var. v. obranný 2) — zpodst.: aby ve jmě tvé věrní a obranygyczy lidu tvého…vítězscvie nad nepřátely dobyvše radovali (-uo- rkp) sě ŘádKorA 55a (~B, ~D) defensores obránci; Herithofet vyprazdňuje usta obráněná nebo uprázdněnie obranugicieho VýklHebrL 205a (~K) protegentis
2. obhajující, sloužící k obhajobě, ospravedlňující: myšlení (-ie rkp) žalujících aneb také obranugicich v den, kterýž súditi bude buoh tajnosti lidské BiblLit R 2,15 (myšlenie…obranugice ~Pad, kteráž budú…je zastávati ~Praž) cogitationibus… defendentibus ♦ právo obraňujúcie jur. k čemu [majetku] věřitelovo právo držby vyplývající z neplnění dlužníkova závazku (?): já mám k tomu zboží právo obranugice, měl sem jistotu na to rok a den a žádné právo mi toho neodmlúvalo Žilin 122a
Srov. obranný
Ad 1: za lat. defensor stč. též obráncě