obrážějúcí adj.; k obrážěti sě
[o zvuku] odrážející se, znějící ozvěnou: obrażegici hlas z převysokých hor, jenžto slóve echo BiblLit Sap 17,18 (obrażegici ~Pad, obražený ~Drážď, ~Ol, rozléhající se ~Praž) resonans. – Srov. obrážěti sě 3
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obrážějúcí adj. (o hlase) odrážející se, znějící ozvěnou
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.