1. co [tvrdého] změkčovat, činit měkkým; [něco ztvrdlého] rozpouštět: ktož kořen [bezu] u vodě vaří, obmiekczuge tvrdost dělohy LékVodň 262b; všecky mokrosti speklé v životě obmiekczuge [křen] LékFrantC 151b (~FrantA, ~Křišť); húba lesnie…obmiekczuge oteklosti v těle a zaprtalosti v pliciech i v ledviech LékFrantA 123a (~FrantC, ~Křišť); ta mast právě obmiekczuge tvrdost žilny LékSalM 845 mollificat
2. med. co [zduřelého ap.] změkčovat, zvláčňovat, činit měkčím, zvl. urychlováním zánětu: mýdlo že viece čistí, ale máslo viece obmiekczuge LékRhaz 33; toť [obklad] obmiekczuge, zrá i zahání otok LékSalM 226 removet et resolvit cum maturatione (volný překlad); ║ kteříž jsú otokové tvrdí, ač je budú tú mastí mazati, obmiekczugi LékFrantA 114a (~FrantC, ~Křišť) měknou
3. koho obměkčovat, činit povolnějším: confessor…sit…molificans obmyekczuge confitentem zpoviedajícieho Poenit 117b. – srov. obměkčiti 3, obměkčovati sě 1
4. koho [bohy] čím [oběťmi] usmiřovat, upokojovat, nakloňovat si: boha obmiekcżui kadidlem KatoM 83b (obměkči ~Vít) placa; ježto [bohy] já obmyekczzugi obětmi BiblOl 2 Par 28,23 (var. v. obměkčiti 6)
5. co [tvrdě doléhajícího] (čím) zmírňovat, zmenšovat, tlumit: vece [Abrahám], předmluvú obmyekczugie to, což tázáše ComestC 27a; naděje…jejie [matčinu] žalost obmiekczowaſſye MatHom 211; jich [zákonů] ukrutnost milosrdenstvím obmyekczuge [Kristus] LyraMat 35b temperando; svatý Duch…spravedlnost Otcovu obmyekczuge WaldhPost 91a; hlas Syna jeho…obmiekcžuge hněv jeho [Boha Otce] HusSvátB 175b
6. co [smysly] (čím [lahodným]) lahodit něčemu, působit příjemně na něco: že to jest přieznivé vykládanie a obmiekczuge uši ComestS 372b (obmyekczyge ~C) mulcens aures; novota nového skládanie… obmiekczuge sladkostí sluch ComestS 1a mulcens; tři ochechule, kteréž sladkým zpievaním plaviece sě a obmyekczugicze mysli lidské GestaB 119a ukolébávajíce; demulceo obmiekczugi SlovVeleš 93b; ║ ktož Písmo lidu obmiekcuge, ten jim jedu u víno nalévá HusVýkl 103a vykládá v méně přísném smyslu
7. (co [břišní útroby]) uvolňovat, popř. vyprazdňovat; bez předm. působit projímavě: krmě ty rád jez, ješto břicho obmiekczugi LékMuz 133a; lepkost [aloe], kterouž obměkčuge a žaludek zemdlévá Apat 5a laxabat; nebo med čímž méně se vaří, tím více obměkčuge, a čímž více se vaří, tím více stvrzuje Apat 81a laxat; ║ to víno čistí člověka v prsiech a obmiekczuge, tak že lechce vychrkuje ŠtěpMuz 55 člověku působí odlehnutí