oblepšovati, -uju, -uje ipf. (pf. oblepšiti)
co čím [řečí] vylepšovat, přikrášlovat: neboť nenie z uobyčeje, svatého učenie chytrú i zvučnú řěčí oblepſſowati OtcA 159a; aby se jediné zastieral, lživým jazykem před lidmi oblepſſuge svú neupřiemnost ŠtítPař 66b; oblepſugete to znamenie nahé, chrániece nahoty jeho řečemi těmi ChelčBisk 20a; což koli diete o té svátosti a kterak koli oblepẛowati budete…, toť všecko ve lsti a ve lži pójde ChelčBisk 86b
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
oblepšovati, -uju, -uješ ned. vylepšovat, přikrášlovat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
oblepšovati nedok. = zlepšovati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.