objieti | StčS | MSS | ŠimekSlov |

objieti, obejmu, obejme pf. (ipf. objímati); k jieti

1. koho/co („rukama“) obejmout, obemknout pažemi někoho n. něco, ovinout paže kolem někoho n. něčeho; [milého, blízkého] sevřít v náručí: kteréž [dítě] když obyal bieše [Ježíš] EvOl 219a (Mc 9,35: pod. BiblDrážď a ost.) cum complexus esset; když obgem ochyti se hrdla Benjaminova, svého bratra BiblCard Gn 45,14 (~Ol, ~Lit, ~Pad, objímaje ~Praž) amplexatus; přituliv je [Izrael syny Josefovy] k sobě, poceloval je a obgem je vece BiblCard Gn 48,10 (~Ol, ~Lit, pod. ~Praž, přituliv ~Pad) circumplexus; pade [matka] smutna k jeho tělu, Obgemſi jej LegAl 6 brachia super illud expandebat; obgem [loupežník] slúp svatého Simeona, i počě velicě plakati OtcB 139b amplexus; ciesař se k nie [Adličce] přiloži, i obge jej velmi pilně BawArn 1246; jako smilník obeyma pannu a vzdychá BiblOl Sir 30,21 (~Pad, objímá ~Drážď, pod. ~Lit, ~Praž) complectens; žádostně obgieti…milého [tj. Krista] OrlojK 451 amplecti; proši…, jehož svú vší silú žádám, rukama své duše bych to obyal ŠtítSvátA 167b amplectar; velmi žádáše [Ulixes] se jeho dotknúti, toho obraza, aneb jej obgieti TrojA 238b; ohyzdné jest objetie, jímž ktožkoli obeyme ženu cizí HusManžV 108a; hned se mu [milému] hrdla chytila, jej rukama obgemſſy políbila HynRozpr 125b umbfing; dříví po lesiech opačinné, ješto jednoho dřeva jedva dva objala LetVrat 12; ║ tu se rukama obgeſta [oba] a před kněžnu pojidesta BawArn 465 do sebe se zavěsili; naklaď tam kopřivného kořenie, což móžeš oběma rukama obgieti ŠtěpMuz 47 co se ti do náručí vejde objieti(s kým) obejmout se (navzájem), padnout si do náruče: Obgyeſſta sě [Milosrdenství a Moudrost] velmi míle, neb jim toho bieše píle VítAlan 13a amplectens; brachku milý, bychva sě my dva spolu objala LyrFeif 686; když sú jitřni skonašta [panic a viklefice], pěkněť se míle objašta LyrVil 122; potom se obgemſſe, celováchu se [bratři] s velikým pláčem OpatMuz 25a; obgemſſe se [dcery zavražděného Sidona] vespolek, do studnice vskočily sú GuallCtnostK 238 invicem se complexere; dokonav tu modlitbu, obgye sě míle s královicem ŠtítBarlB 125 osculatus est filium

2. co [hmotného] obsáhnout, prostorově pojmout: vezmi…tyč tak stlúště, jako by ty mohl piedí obgiety ŠtěpMuz 22; circumscriptum obiato SlovKlem 37b mysľú objieti co [abstraktního] pojmout v mysl, myšlením obsáhnout: tolik o něm [o budoucím životě] nemóžem řěčí vypověděti, jelikož móžem obgyety myslí Aug 16b; ║ žena, již baba, nové manželství myslí obyala…, aniž jiného než nového s mužem spojení vesele na mysli rozjímala SilvKron 74a mente complexa si usmyslila

3. koho/co sevřít, kolem dokola tísnivě obemknout: povrazi hřiešných obgieli sú mě ŽaltKlem 118,61 (BiblLit, opletly jsú ŽaltWittb, ~Pod, BiblPad, ~Praž, pod. ŽaltKap) circumplexi sunt; světlost ve tmě sviecí, a tmy jie neobgechu EvSeit 140a (J 1,5: ~Rajhr, jéj i oklíčichu ~Beneš, sú jé neobsáhly BiblLit, ~Praž, sú jeho neosáhly ~Pad, jeho nepopadly EvOl, jsú jie nechopily ~Zimn, BiblDrážď, ~Ol, jsú jé nedotkly EvPraž) eam non comprehenderunt nepohltily; pakli by vyšed oheň nalezl klas, obial stohy obilné neb stojiecé osěnie na polích, vrátí škodu, jenž by zažehl oheň BiblCard Ex 22,6 (~Ol, ~Lit, postihl by ~Pad, zachvátil by ~Praž) si…comprehenderit zachvátil; též jest Tristram obiatt a týmž svazkem milosti spat a myšléše po vše hodiny po tej jisté panie TristB 41b (fig.); ║ Tvorče, má dci jest obyata silným nepřátelem, spata hřiechem, učiň ji ho práznu UmučRoud 626 je v zajetí silného nepřítele; netolik kostel ten hnězdský, ale i vešken zástup vévody českého…obyala byla [vůně] PulkB 54 replevit obklopila; když čtyřie větrové vyndú z moře, tehdy se potkají u povětří a bude tak veliké potkáme, že se oheň obeyme v oblak LucidT 20b je vtažen, vstřebán

4. co [zemi, majetek] získat, převzít; [dobytím] zmocnit se něčeho: vyvedl lid svój u veselí a vyvoleníky své v radosti, i dal jim vlasti země, a úsilé lidské obgely ŽaltPod 104,44 (~GlosMuz, BiblDrážď, otjěli ŽaltWittb, posědli ~Kap, pod. BiblOl, vzdědili sú ŽaltKlem, obdrželi BiblLit) possederunt; kak mu [Alexandrovi] móže to přijíti, by mohl v takú čest kdy vníti, jakž by obyal mé králevstvo AlxV 1033; kněz Přěmysl Margaretu pojě, po niej <u> věně Rakúsy obgye DalC 89,66 besaz nach ir

Ad 1: za lat. complecti stč. též přituliti, přivinúti k sobě (ComestS 401a); za amplecti též chytiti za čso (OtcB 197b). – Ad 3: za lat. comprehendere stč. též obchopiti.- Ad 4: za lat. possidere stč. též osiesti. – Srov. obkľúčiti

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


objieti, obejmu, -eš dok. obejmout; sevřít; získat, zmocnit se: objieti u věně získat jako věno: kněz Přěmysl Margaretu poje a po ní u věně Rakúsy objě
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


objieti (1. sg. obejmu) dok. = obejmouti; (v moc) obdržeti; — objieti věnně = obdržeti věnem
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).