objětřovati sě, -uju, -uje ipf. (pf. objietřiti sě)
1. [o nemocném místě na těle] bolestivě zduřovat, zaněcovat se: to miesto [raněné]… se obgietrzuge pro velikú žílu…, jížto klúbové a kosti tyto s svazky sú spolu spojeny LékSalM 563; když sú prsi tvrdy a obgetrzugi se, tomu mistři řiekají cancerius morbus Lék Muz II H 4,104; když sě prsi tvrdie a obgetrzugi sě Lék Strahov DG IV 13,107b. – Srov. jietřiti sě
2. [o duševní bolesti] rozjitřovat se, jitřit se, rozněcovat se, zvětšovat se: tajiti má [zklamání z lásky], ne proč pro jiné, jedno ať by sě jie ta bolest neobgetrzowala TkadlA 20b (se…neobjietřila ~B). – Srov. objětřievati sě
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
objětřovati sě, -uju, -uješ sě ned. jitřit se, rozjitřovat se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
objětřievati sě, objětřovati sě nedok. = jitřiti se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.