obinovati | StčS | MSS | ŠimekSlov |

obinovati, -uju, -uje ipf. (pf. obinúti)

(koho/co čím, v co) obalovat, ovinovat něčím, zahalovat do něčeho; [dítě] zavinovat; [poraněný úd] obvazovat: mrákotú jako plenkami dětinnými obinowach je [moře] BiblCard Job 38,9 (~Lit, ~Pad, obinul sem ~Ol, obvinul ~Praž) cum…obvolverem ovíjel, obestíral jsem; a proč těla vašě mrtvé v drahé postavcě obinvgete? OtcB 153a obvolvitis; že obinugi [v Egyptě] těla svatých a duostojných v plátno OtcD 181b obvolvere; Balach…obinuge nebo obraženie VýklHebrL 186b involvens; u plátno čisté Krista obinuge, kto jeho čistú myslí přijímá Hugo 374; čechlíky, ješto po křstu je [děti] v ně obynowachu ŠtítAlžb 468a; počni tiem zavazadlem obinowati ruku LékSalM 653 incipiat fieri ligatio; máš počéti vázanie a obinutie od kolena a tak obinowati napořád až do kýty a třésla LékSalM 663 incipiat fieri ligatio; zduola žebr spředu zevnitř jestiť kuože, obynugicz žaludek a třeva LékSalM 778 cooperiens

Za lat. cooperire stč. též přikrývati

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


obinovati, -uju, -uješ ned. (koho, co čím, v co) ovinovat, obalovat, zabalovat do něčeho; zavinovat, zavazovat; obinovati(čeho) vyhýbat se něčemu, stranit se něčeho
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


obinovati nedok. = ovinovati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 25 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).