obiděti, -źu, -dí ipf.
koho tupit, hanobit, urážet: silný jím [Kristem] smiech pobíjiechu (palujechu ed.), jako lotra obydiechu UmučRajhr 134
Srov. stsl. obiděti. – Podle J. Svobody (Staročeská osobní jména 47 a 50) sem patří jména Obiděn NekrPodl 415) a Obiděna (NekrPodl 411)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obiděti, -z’u, -díš ned. tupit, hanobit, urážet
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.